TURISTIKA A SPORT
Pěší turistika
Naučné stezky v okolí Strážného
Navržené naučné stezky 1 i 2 jsou zajímavé pro návštěvníky se zaměřením na prehistorická osídlení a jejich kulturní projevy.
Stezka 1, délka včetně návratu 15 km. Vychází se z parkoviště.
1 Slunovratové kameny
Souřadnice: N 48°54.486´ E 13°40.536´
2 Mohyla
Souřadnice: N 48°54.558´ E 13°40.305´
3 Mohyla
Souřadnice: N 48°54.555´ E 13°39.990´
4 Kamenná svatyně
Souřadnice: N 48°55.247´ E 13°38.815´
5 Rituální kruh
Souřadnice: N 48°55.296´ E 13°38.712´
6 Menhir
Souřadnice: N 48°55.602´ E 13°38.997´
7 Kultovní místo a menhiry
Souřadnice: N 48°55.440´ E 13°39.079´
Souřadnice: N 48°55.477´ E 13°39.067´
Souřadnice: N 48°55.491´ E 13°39.076´
Souřadnice: N 48°55.545´ E 13°38.775´
Stezka 2, délka včetně příchodu 15 km. Vychází se z pracoviště.
8 Kultovní skála
Souřadnice: N 48°56.126´ E 13°40.488´
9 Dolmen
Souřadnice: N 48°56.194´ E 13°40.730´
10 Kultovní jeskyně
Souřadnice: N 48°56.210´ E 13°40.679´
11 Kultovní skála
Souřadnice: N 48°55.752´ E 13°40.925´
12 Menhir a osídlení
Souřadnice: N 48°55.276´ E 13°40.988´
13 Christianizovaná kultovní skála
Souřadnice: N 48°55.463´ E 13°41.276´
14 Rituální místo s mísami
Souřadnice: N 48°55.183´ E 13°42.565´
15 Kaple na předkřesťanském sakrálním místě
Souřadnice: N 48°54.730´ E 13°42.987´
1 SLUNOVRATOVÉ KAMENY
Obnovená sestava dvou menhirů na přírodní skále. Je nazývána Pohanské kameny (Heidensteine) podle astronomického účelu, který jim je přičítán, též Slunovratové kameny (Sonnwendsteine). Jejich původ je zřejmě předkeltský. Měly určovat datum letního slunovratu podle pozorování místa východu slunce, dle místa západu pak okamžik zimního slunovratu, neboť jim odpovídá směr průchodu mezi nimi. Vzhledem k jejich vrcholové poloze však není možné pozorování pomocí třetího kamene – vizíru. Proto lze připustit pouze stanovení letního slunovratu pomocí pruhu světla přicházejícího při rozednění mezerou mezi kameny. Původní poloha většího z nich byla blíže menšímu, jak nasvědčuje přizpůsobení spodní strany tvaru podkladové skály. Mezerou širokou asi 30 cm pak označil paprsek místo na plochém kamenu za menhiry, kde byly o slunovratu konány obřady. V dnešní mezeře je pravděpodobný léčebný účinek, zvláště pro ženy. Vodní mísa pod skálou není obětní, ale sloužila nejspíše k věštebným rituálům. Spodní větší kámen byl během posledních sto let dvakrát svalen a opět znovu postaven, naposledy v roce 2003.
2 MOHYLA
Kamenná rovnanina, pravděpodobně s pohřebním účelem. Její charakter se jeví jako velmi neobvyklý a je spojen s rituálem. Obřadní místo je na úpatí kratší strany trojúhelníkové mohyly. Obřady tu zřejmě přetrvávaly i v období tzv. stěhování národů.
3 MOHYLA
Pravděpodobný jednorázový pohřeb několika lidí. Místo mělo zřejmě silnou tradici, a proto se zachovalo i v lokalitě středověkého a novodobého osídlení vesnice Horní Světlé Hory (Oberlichtbuchet). Jeho vzhled svědčí o tom, že bylo několikrát i novodobě opravováno. Zajímavé je také zdůraznění listnatými stromy. Charakter lokality je významně podpořen plochým kamenem ležícím jihozápadně, jehož účel byl rituální, a to možná již v době předkeltské a následně keltské.
4 KAMENNÁ SVATYNĚ
Před třemi kameny se nachází pravděpodobně předkeltské i keltské obřadní místo, jehož kultovní zaměření spočívalo na fenoménu známém dnes jako proud kosmické energie. Dnešní podoba je výsledkem částečného obnovení po porušení místa stavebními pracemi v polovině 20. století. Opodál stojící menhir je rovněž obnoven. Je obtížné říci, zda souvisel se svatyní, neboť byl zřejmě odsunut daleko od původního stanoviště.
5 RITUÁLNÍ KRUH
Zřejmě předkeltské obřadní místo vymezené malými kameny do kruhu, tzv. kromlech. Geometrie kruhu, byť nepřesného, hrála úlohu v některých typech obřadů. Uvnitř je ještě zvláště vyznačena svatyně; její charakter ukazuje na pravděpodobně druidský kult s kosmickým zaměřením. Vstup do kruhu je ve směru od silnice.
6 MENHIR
Jedno z nejstarších obřadních míst v okolí. Je označeno malým menhirem; rituální místo se nachází na opačné straně kamene, nežli je kamenná hrázka. Kult, který tu byl praktikován, byl nejspíše součástí uctívání Země jako božstva či inteligentní bytosti.
7 KULTOVNÍ MÍSTO A MENHIRY
Kamenný blok na vrcholu Žďárské hory jeví známky lidského zacházení, pravděpodobně v předkeltské době. Je součástí svatyně, kterou vymezuje. Sakrální místa tohoto druhu sestávala z malého okrsku ohraničeného menšími kameny, ve kterém se nacházelo vlastní obřadní místo, a vně stojícího výrazného monumentu, jenž dával místu vizuální charakter. Proto i zde je rituální místo v prohlubni před kamenem. Obřad, který tu probíhal, byl zřejmě pro druidy netypický. Určení povahy tohoto kultu je složité a ukazuje možná do oblasti, která byla ve středověku nepřímo zachycena v legendách o grálu. V tomto regionu a dané době jsou tyto záležitosti zatím nepoznané.
Na mohyle blíž k průseku je malý kámen. Je to jeden z mnoha takto použitých menhirů. Jednak měly vytvářet příznivé podmínky v prostoru hrobu, jednak sloužily kultu podsvětí, pro keltskou dobu typickému.
Další menhir, již větší, měl nejspíše léčivý účel. Poslední, dále po svahu, je kámen, který pravděpodobně sloužil jako zasvěcovací, a to v období předkeltském i keltském. Zdá se však, že byly vždy současně zasvěcovány dvě osoby opačného pohlaví a že obřad mohl mít určitou souvislost i s tím, který známe dnes jako svatební. Na Žďárské hoře je soustředěno několik megalitických staveb různého určení a byla tedy jakýmsi sakrálním centrem zahrnujícím i pohřby.
8 KULTOVNÍ SKÁLA
Nenápadná skalka na Jelení hoře nese známky kultovního používání před příchodem Keltů. Zřejmě zde byl praktikován kult Země i kulty kosmické, především však ty, které byly vázány na čas rovnodennosti. K jeho určení tu sloužila jako vizír nedaleká a dobře viditelná hora Luzný, která leží přesně ve směru západu Slunce, tj. v azimutu 270°. Praktikování obřadů právě v době rovnodennosti či slunovratu.
9 DOLMEN
Tvar, který připomíná klasické dolmeny jen vzdáleně, vznikl položením kamenného stropu přes chodbu mezi dvěma přírodními skálami, zřejmě již v době předkeltské. Průchod pod ním byl postupným obřadem, jehož účel byl zasvěcovací. Zdá se, že sloužil pouze pro muže a byl součástí kosmického kultu. V dělení duchovních záležitostí podle pohlavních principů viděly staré kultury často souvislost s kosmickými zákony.
10 KULTOVNÍ JESKYNĚ
Na zadní straně skály je malá jeskyně vytvořená uměle přiklopením kamenné desky. Byla vlastně jakýmsi dolmenem. Sloužila zasvěcování žen a cesta do ní vedla postupným rituálem. Začínal u malého menhiru na přední straně a pokračoval přes sedlo mezi skalami. Zasvěcení se týkalo kultu Země, který je znám jako jeden z hlavních druidských kultů. V konečné fázi muselo probíhat vsedě nebo vleže.
11 KULTOVNÍ SKÁLA
V blízkosti lesní cesty je několik kamenů nacházejících se v přímce. Je to pravděpodobně zbytek kamenné řady, která končila větší skálou východně. U ní je na východní straně místo obřadů věnovaných Zemi. Takové obřady byly běžnou duchovní součástí života tehdejších lidí. Kamenná řada byla zřejmě podmínkou funkce rituálů.
12 MENHIR A OSÍDLENÍ
Na plochém výběžku můžeme vidět četné pozůstatky lidské činnosti, které mohou náležet starému osídlení. Jeho součástí je svatyňka vyznačená malým kamenem. Rituály, které měly nejspíš ochranný charakter, se děly na severní straně menhiru. Je to příklad potřeby chránit jednotlivce nebo celé sídlo před ohroženími, které byly stálou součástí myšlení pravěkých lidí.
13 CHRISTIANIZOVANÁ KULTOVNÍ SKÁLA
Průchod cesty mezi dvěma skalami je možná symbolický, ke starým rituálům je však vázána ta, ve které je vytesán malý výklenek. V něm byla původně umístěna soška křesťanské duchovní bytosti, nejspíše P. Marie. Jde o příklad christianizace předkřesťanského (zde i předkeltského) sakrálního místa. To se nachází u skály před výklenkem a jeho smysl se s příchody vždy nových kultur nezměnil.
14 RITUÁLNÍ MÍSTO S MÍSAMI
Na severní straně hradní věže proti vchodu je plochá skála, která byla dějištěm obřadů od předkeltských dob do počátků křesťanství. Jsou na ní vodní mísy, které sloužily k věštění z vodní hladiny. Kromě toho jsou tu známky rituálů k posílení a ochraně okolního území a také kultu Země. Obřadní místo je na skále před mísami. Výběr staveniště hradu Kunžvart (Kungenslen, Kungenstein) ve 14. století byl možná ovlivněn i povahou skály. V Čechách je více hradů postavených na prehistorických lokalitách.
15 KAPLE P. MARIE POMOCNÉ
Z roku 1834 je místním příkladem křesťanské sakrální stavby na prehistorickém kultovním okrsku. Místo starých obřadů je ve starší části kaple a je tu zajímavá souvislost s oltářem obráceným netradičně k západu. Rituály byly zřejmě datací shodné s kunžvartskými, uchovaly se tu však dále do středověku. I jejich orientace na Zemi byla stejná. Byly určeny pouze ženám a pro ně jako léčivé.
Za strážcem Zlaté stezky
Strážný, aut. zast. – Strážný, parkoviště 0,3 km – Vyhlídka 1 km
Kunžvart, zř. hradu, odbočka 2,5 km – Kunžvart a zpět 3 km
U křížku, rozc. 5 km – Nad Polkou 6 km – U rozcestí 8,5 km – Nad hornovltavickými pastvinami 9 km – Horní Vltavice, most 11,5 km
Havránka 12,5 km – bývalé Žlíbky 15 km – Kořenný 17 km – Strážný, aut. zast. 18 km
Krajem zaniklých vsí
Strážný – Na kapličce 1,5 km – potok na Světlohorské cestě 3,5 km
Světlé Hory 5 km – nad Horními Světlými Horami 6 km – pod Žďáreckou horou 9 km – Žďárek 10 km – Stodůlky 11,5 km – Červený potok 13,5 km – U kostela (Knížecí Pláně) 15 km – Knížecí Pláně, rozc. 15,5 km – Knížecí Pláně 16,5 km – Žďárské sedélko 18 km – Žďárské jezírko 20,5 km – pod Žďáreckou horou 21,5 km – Strážný 27,5 km