Osidlování zdejšího kraje započalo v roce 1672, bylo založeno místo Bärenloch (Medvědí doupě). Dle privilegia dominikální správy v Českém Krumlově ze dne 18. 6. 1688 bylo v osídlování pokračováno přísunem dalších šesti rodin. O dva roky později v roce 1690 zde byl zřízen revír Kunžvart. Roku 1735 bylo místo přejmenováno na Kuschwarta neboli Kunžvart, dle blízkého hradu. V roce 1780 započala stavba kostela, založena byla škola a fara. V roce 1845 byl Kunžvart povýšen na městys a byly povoleny tři výroční trhy. Žilo zde přes osm set obyvatel, především německé národnosti. V provozu byla kromě školy i pošta, hotel, mlýn a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (například řešet nebo dřevěného nádobí).
Během 19. století obec rychle rostla. Zatímco v roce 1790 zde stálo 22 usedlostí, o 50 let později to již bylo 65 domů s 626 obyvateli. V roce 1910 měl Strážný 93 domů a 680 obyvatel, z nichž se dva přihlásili k českému jazyku.

Novodobé dějiny

Pak se začala psát ta smutnější část dějin. Území bylo v září 1938 na Mnichovské konferenci odděleno od České republiky a připojeno jako část Říše k Bavorům. 30. 9. 1938 opustila vesnici Československá vojenská posádka, státní zaměstnanci a
úředníci. 1. 10. 1938 bylo místo i s okolím obsazeno německým vojskem. Osvobozovací boje započaly 27.  4. 1945 a trvaly plných devět dní.  V dubnu 1951 bylo zřízeno podél hranic se SRN a Rakouskem zakázané pásmo. Veškeré obyvatelstvo muselo být z tohoto území vystěhováno. Na zakázané pásmo navazovalo hraniční pásmo, kam se smělo jen na povolení. Hranice byla „chráněna“ ženijně-technickým zabezpečením.

K velkému rozvoji obce došlo po sametové revoluci v roce 1989. Byla vybudována nová kanalizace, vodovod, nové veřejné osvětlení. Bytové domy ze šedesátých let prošly důkladnou rekonstrukcí. Najdeme tu opravené fasády, nové chodníky. Funguje zde obecní úřad ve zcela zrekonstruované budově bývalé základní školy, kde je také posilovna, knihovna, spolková místnost.