Horní a Dolní Světlé Hory

Horní Světlé Hory
Horní Světlé Hory
Dolní Světlé Hory
Dolní Světlé Hory

Horní Světlé Hory

Obyvatelstvo se živilo chovem dobytka a pašováním. Za první republiky sídlo stanice finanční stráže. Nedaleko na Homoli se nalézají tzv. pohanské kameny. Správně patřila osada ke Strážnému, dříve Kunžvartu. V roce 1910 měla osada 70 domů a celkem 440 obyvatel (z toho 438 německé a 2 české národnosti). V roce 1930 měla osada 70 domů a celkem 363 obyvatel (z toho 360 německé a 3 české národnosti). V roce 2005 byl zachován pouze 1 dům a 4 obyvatelé!

Dolní Světlé Hory

Nejstarší zmínka o osadě pochází z roku 1760. Prvními osadníky byli dřevorubci, pro které nechal kníže Schwarzenberg postavit sroubené domky. Název obce byl odvozen od zdejších listnatých, převážně bukových lesů. Kolem roku 1814 zde nalezli dočasné útočiště Židé vyhnaní z jihočeského vnitrozemí. Jejich obživou byla výroba potaše pro okolní sklárny a rovněž přetavovali starou válečnou zbroj, kterou tu ve větším množství nacházeli. Později Židé přesídlili do Čkyně, Zdíkova a Vlachova Březí. V roce 1910 zde stálo 30 domů, v nichž žilo 189 obyvatel (187 německé národnosti). Byla zde hospoda U Loise (v místě vedle bývalé chalupy roste zerav západní) a stávala tu zděná kaplička.
Selské chalupy Dolních Světlých Hor byly rozmístěny podél cesty, která se zařezávala do svahu hory Gais Berk, jejíž vrchol je již v Bavorsku. Tato cesta je místy vyzděna proti svahu až dva metry vysokými zídkami a je lemována staletými jasany a jilmy. U každé chalupy byla kamenka, do které tekla čistá pramenitá voda a jejich přepady napájely malé rybníčky.

Po vzniku hraničního pásma byly Dolní Světlé Hory stejně jako sousední Stodůlky a Horní Světlé Hory srovnány se zemí. Osadu v současnosti připomínají pouze bývalé pastviny a kamenné zídky.

Mapa

Mapový systém mapy.sumavanet.cz, (c) Planstudio