TURISTIKA A SPORT
Cyklo, koloběžky
1. Horská Kvilda – Zhůří – Zlatá Studna – Horská Kvilda
nenáročná trasa dlouhá 15 km, počítaje v to odbočky na Zlatou Studnu a Huťskou horu, bez nich o 4 km kratší
2. Horská Kvilda – Filipova Huť – Kvilda – Horská Kvilda
nenáročná trasa dlouhá 15 km
3. Horská Kvilda – Filipova Huť – prameny Vltavy – Kvilda – Horská Kvilda
středně náročná trasa dlouhá 27 km
3a. Horská Kvilda – Filipova Huť – Černá hora – Bučina – Kvilda – Horská Kvilda
středně náročná trasa dlouhá 30 km, počítaje v to zajížďku k vlastnímu pramenu Vltavy (1 km)
4. Horská Kvilda – Filipova Huť – Modrava – Březník – prameny Vltavy – Kvilda – Horská Kvilda
středně náročná trasa je dlouhá 35 km
5. Horská Kvilda – Kvilda – Bučina – Knížecí Pláně – Borová Lada – Nové Hutě – Horská Kvilda
středně náročná trasa dlouhá 35 km
6. Horská Kvilda – Kvilda – prameny Vltavy – Bučina – Kvilda – Horská Kvilda
středně náročná trasa dlouhá 25 km
7. Horská Kvilda – Modrava – Tříjezerní slať – Poledník – plavební kanál – Antýgl – Horská Kvilda
náročná celodenní trasa dlouhá 40 km, poslední úsek stoupání údolím Hamerského potoka na Horskou Kvildu není cyklotrasou, kolo se zde musí vést. Jedná se o velice atraktivní trasu s mnoha zajímavými cíli pro fyzicky zdatné.
8. Horská Kvilda – Modrava – Tříjezerní slať – plavební kanál – Horská Kvilda
středně náročná odlehčená varianta trasy č. 7 – vynechán Poledník. Hezká trasa se zajímavými cíly, o posledním úseku platí totéž co u trasy č. 7. Délka trasy je 22 km.
Pěší turistika
1. Horská Kvilda – Antýgl – Turnerova chata a zpět
nenáročná trasa 15 km dlouhá, vhodná i pro kočárek
Po modré na Antýgl podél Hamerského potoka, odtud po naučné stezce Povydří po červené k Turnerově chatě. Trasa je určena výhradně pro pěší.
2. Horská Kvilda – Antýgl – Turnerova chata – Zhůří – Horská Kvilda
středně náročná,16 km dlouhá trasa s čtyřkilometrovým výstupem na Zhůří
Stejně jako u trasy č. 1 po modré podél Hamerského potoka na Antýgl, dále po červené naučnou stezkou Povydří na Turnerovu chatu, odtud lesní pěšinou stoupání na Zhůří po žluté turistické značce. Ze Zhůří po zelené – bývalé soumarské Zlaté stezce.
3. Procházka na Výhledy
4 km dlouhá, vhodná i pro děti (vhodná pro kočárek)
Po lesní cestě, po 800 m při jejím rozdvojení se dát vpravo.
4. Horská Kvilda – Antýgl – Filipova Huť – Horská Kvilda
14 km dlouhá nenáročná trasa
Po modré podél Hamerského potoka na Antýgl, těsně před Antýglem odbočuje žlutá značka na Filipovu Huť. Odtud na Horskou Kvildu buď po lesní asfaltce, nebo po zelené značce (bývala Zlatá stezka).
5. Horská Kvilda – Zhůří (pomníček letecké havárie) – Zlatá Studna – Horská Kvilda
nenáročná,14 km dlouhá trasa
Po zelené značce (bývalá soumarská Zlatá stezka) lesní pěšinou na Zhůří (poslední úsek vede po silnici). Odtud po žluté na Zlatou Studnu a po modré na Horskou Kvildu.
7. Horská Kvilda – Filipova Huť – Horská Kvilda
10–11 km dlouhá nenáročná trasa
Po lesní asfaltce, zprvu po zelené značce (zelená značka v lese záhy odbočí doleva) až na Korýtko – Filipovu Huť. Je zde možnost jít přes Horní Antýgl (po 1,3 km odbočit z asfaltky na neznačenou lesní cestu vedoucí doprava). Zpáteční cestu lesní pěšinou po bývalé soumarské Zlaté stezce po zelené značce.
8. Horská Kvilda – Kvilda – Filipova Huť – Horská Kvilda
15–16 km dlouhá nenáročná trasa
Trasa vede po silnici po žluté značce na Kvildu. Zde uděláte odbočku na Jezerní slať. Na Kvildě pokračujete po žluté až na Filipovu Huť – Korýtko. Dáte se po zelené značce na Horskou Kvildu (zde se krátce vracíte společně se žlutou značkou).
9. Horská Kvilda – Antýgl – Rokyta – Vchynice-Tetov – Modrava – Filipova Huť – Horská Kvilda
18 km, středně náročná trasa
Po modré značce podél Hamerského potoka na Antýgl, dále po červené na Rokytu, Vchynice-Tetov a Modravu – zprvu 300 m po silnici, posléze vede cesta po pěšině.Na Modravě pokračovat po zelené značce na Horskou Kvildu přes Filipovu Huť –Korýtko. Cesta zde vede částečně po silnici. Na Korýtku se zelená značka napojuje na bývalou soumarskou Zlatou stezku.
10. procházka k Hamerským domkům
4 km dlouhá, vhodná i pro děti (vhodná pro kočárek)
Procházka po Horské Kvildě k pastvině horského náhorního skotu, k Hamerskému potoku (sejpy), k hotelu Rankl (zde dětské hřiště), socha Rankla Seppa naproti hotelu.
11. Horská Kvilda – Zlatá Studna – Popelná – Obří hrad – Kašperské Hory – Kozí Hřbety – Zhůří – Horská Kvilda
celodenní výlet, 32 km, náročná celodenní trasa
Po modré na Zlatou Studnu, dále po červené podél Losenice ke keltskému hradišti Obří hrad. Z Obřího hradu do Kašperských Hor. Zpáteční cesta vede po zelené na Kozí Hřbety, Zhůří a Horskou Kvildu.
Tento okruh lze zredukovat na dvě kratší trasy:
1. Horská Kvilda – Zlatá Studna – Obří hrad a zpět (po modré na Zlatou Studnu, dále po červené)
21 km, středně náročná trasa
2. Horská Kvilda – Zhůří (pomníček letecké havárie) – Kozí Hřbety a zpět. Trasa vede po zelené značce
20 km, středně náročná trasa
12. Výstup na Antýgl
7 km, neznačená cesta, informace o trase podá informační středisko Horská Kvilda
Tipy na lyžařskou turistiku
1. Horská Kvilda – Zlatá Studna – Zhůří – Horská Kvilda
15 km, lehká trasa / lze zvolit i delší variantu se zajížděním na Zadov, Churáňov
2. Horská Kvilda – Zlatá Studna – Pláně – Nové Hutě – Borová Lada – Bučina –Kvilda – Horská Kvilda
33 km, náročnější
3. Horská Kvilda – Kvilda a zpět
10 km, lehká trasa po rovině
4. Horská Kvilda – Kvilda – Filipova Huť – Horská Kvilda
12,5 km, nenáročná trasa
5. Horská Kvilda – Antýgl – Turnerova chata a zpět
15 km, lehká trasa
6. Horská Kvilda – Filipova Huť – Modrava – Březník – Černá hora – prameny Vltavy – Kvilda – Horská Kvilda
36 km, náročnější trasa
7. Horská Kvilda – Kvilda – prameny Vltavy – Stráž – Bučina – Kvilda – Horská Kvilda
25 km, náročnější trasa
8. Okruhy po loukách na Horské Kvildě
několikakilometrové trasy bez většího převýšení
9. Horská Kvilda – Filipova Huť – Modrava – Modravský most – Ptačí nádrž –Filipova Huť – Horská Kvilda
28km, náročnější trasa
Aktuální informace o stavu běžeckých tras
Sjezdové lyžování
Jiné aktivity
1. Čeňkova pila
Malá vodní elektrárna Vydra je situována poblíž soutoku řek Vydry a Křemelné mezi obcemi Rejštejn a Srní na Sušicku. Řeka Vydra má na svém horním toku velký spád a značnou část roku i dost vody. Stavba elektrárny byla zahájena v roce 1937, v roce 1939 byla zprovozněna jako průtočná a do úplného provozu byla uvedena teprve po dokončení akumulační nádrže v lednu 1942. Voda z historického Vchynicko-tetovského kanálu je u Mechova odváděna podzemním přivaděčem do akumulační nádrže o objemu 67 000 m3 u bývalé osady Sedlo. Ve strojovně jsou dvě turbosoustrojí skládající se z Francisovy horizontální turbíny o výkonu 3,2 MW a třífázového generátoru.
V průběhu let 2005 a 2006 byla provedena modernizace obou turbín, instalovány dva nové čerpací agregáty regulace, převinuty generátory obou TG a instalován nový řídící systém elektrárny. Od ledna 2007 byl provoz vodní elektrárny změněn z průtočného na špičkový. Mimo energetické špičky dodává elektrárna elektřinu do sítě pouze tehdy, když to dostatečný přítok vody do akumulační nádrže Sedlo umožní. V budově elektrárny Vydra je instalována výstavní expozice šumavských vodních elektráren přístupná veřejnosti.
Expozice šumavské energie
otevřeno červen–září
Tel.: +420 387 001 111, +420 840 840 840
2. Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny
Jsou zde shromážděny veškeré informace i artefakty týkající se způsobu života a práce našich předků. Expozice je členěna do několika částí charakterizujících historii regionu. Archivní doklady jsou prezentovány barevnými kopiemi (např. listiny ze 14. století a mapa kašperskohorské Zlaté stezky z roku 1736).
Expozice je umístěna v prvním patře budovy obecního úřadu v Kvildě, bývalé škole. Na schodišti jsou umístěny přehledné mapy stabilního katastru, dobové fotografie, pohlednice dokumentující i širší okolí. Vlastní exponáty byly zapůjčeny z Muzea Kvildy (Gefilder Heimatstube), OÚ v Mauthu, z okolních českých muzeí v Sušici, Kašperských Horách, Vimperku, Netolicích, státních okresních archivů v Prachaticích a Klatovech a od soukromníků.
Tel. : +420 723 983 864
3. Hrad Kašperk
Nejvýše položený hrad v Čechách (886 m n. m.) byl založen roku 1356 českým králem a římským císařem Karlem IV. Sloužil jako ochrana zlatonosné oblasti i obchodní stezky a ostraha zemské hranice s Bavorskem. Hradní jádro tvoří dvě stejně vysoké obytné věže a palác. Ve své historii nebyl hrad nikdy dobyt. Romantická stavba uprostřed šumavských lesů láká návštěvníky ze širokého okolí.
Tel.: +420 376 582 324
4. Muzeum Sušice
Muzeum Šumavy najdeme v samém centru města na náměstí Svobody v renesančním měšťanském domě s gotickým jádrem z 2. poloviny 15. století. Muzeum v Sušici bylo založeno již v roce 1880 místním učitelem Josefem Holíkem jako první muzeum v Pošumaví. Sbírky byly uloženy nejdříve v radnici, až později se přestěhovaly do současných prostor. V letech 1775–1936 bylo v budově muzea děkanství, teprve pak byly prostory předány městskému muzeu. V prostorách muzea uvidíme předměty, které se vztahují k historii města a okolí. Najdeme tady expozici šumavského sklářství, sbírku dokumentující historii sušické výroby zápalek jako jedné z nejvýznamnějších v Evropě, sušický cínový poklad, kapucínskou knihovnu, jedinečnou sbírku skla Bruno Schreibera. Velkým lákadlem je sušický mechanický betlém s kopiemi významných budov ve městě a okolí s ukázkou starých tradičních šumavských řemesel. Betlém je jedním z největších mechanických betlémů v České republice. Vznikl během deseti měsíců v roce 2004. Délka betlému je 5 metrů, hloubka 3,5 metru a výška 2,8 metru. Obsahuje kolem 150 pohyblivých, 150 pevných figur a 35 objektů, průběžně jsou přidávány nové. Veřejnosti je betlém zpřístupněn od konce roku 2004.
Tel.: +420 376 528 850
5. Muzeum Kašperské Hory
Muzeum nalezneme na dolní straně náměstí. Nabízí stálé expozice věnované přírodě a historii Šumavy, dějinám těžby zlata, dřevařství, sklářství, lze zde nalézt soubor pozdně gotických plastik z přelomu 15. a 16. století, obrazy a kresby se šumavskými motivy. Uvidíme exponáty vztahující se k těžbě zlata, k životu obyvatel a lidovému umění staré Šumavy.
Tel.: +420 376 582 226
6. Lanové centrum Proud Zadov
Lanové centrum pod otevřeným nebem nabízí tři programy a okruhy rozdílné svou náročností:
Nízké lanové překážky – program vhodný i pro menší děti
Půlkař – lezení v osmimetrové výšce
Lezec – velkolepé dobrodružství v opravdové výšce
Tel.: +420 605 215 396
7. Karoli Badepark
Překrásný aquapark ve městě Waldkirchen v Německu kousek za hranicemi. Bazény, sauny, vodní svět, skluzavky, tobogány.
Tel.: +49(8581)202–0
8. Skanzen Finsterau
Tisíc metrů nad mořem, skrytá za lesy a horami národního parku, těsně u českých hranic našla minulost svou rezervaci: skanzen Finsterau. Jsou zde shromážděny selské domy, kompletní dvory, vesnická kovárna i zájezdní hostinec. Pod širým nebem zde vzniká vytoužený kus minulosti.
Tel.: +49(8557)9606–0
9. Stezka v korunách stromů, rozhledna u Neuschenau
Největší stezka na světě v korunách stromů, její délka je 1300 m. Stezka umožňuje pohyb ve výšce 8 až 25 m nad zemí, návštěvník prochází nenarušenou přírodou. Tento jedinečný pohled z nezvyklé perspektivy nabízí stezka v korunách stromů v Bavorském národním parku. Přístupová cesta k největšímu parku tohoto druhu na světě se nachází u parkoviště vedle výběhu pro zvěř. Nástupní věž je vybavena výtahem, ten umožňuje pohodlný a volný přístup důchodcům, postiženým i rodičům s kočárkem. Cestou po převážně dřevěné konstrukci, opatrně zasazené do smíšeného lesa, se každý návštěvník obohatí o nefalšovaný přírodní zážitek, který je umocňován didaktickými, orientačně smyslovými elementy podél celé stezky. Zde poznává nezapomenutelnou krajinu a její rozdílné životní formy v nové dimenzi. Po 1300 m dlouhé lávce dojde na plošinu 44 m vysoké vyhlídkové věže, ze které se naskýtá fantastický a bezmála neomezený výhled.
Tel.: +42(0776)114566
10. Zoopark
Poblíž města Neuschenau se nachází v národním parku Bavorský les překrásný zoopark, kde je možné pozorovat rozmanité druhy divokých zvířat a ptactva v jejich přirozeném prostředí.
Tel.: +42(08552)9600–0