Původně dřevařská obec s roztroušenou zástavbou domů na březích Hamerského potoka se rozkládá na rozlehlé náhorní planině pod horou Antýgl ve střední části centrální Šumavy. Přídomek Horská získala podle Kašperských Hor, pod které její území historicky spadalo. Byla založena v roce 1577, první zmínky o osídlení osady pocházejí už ze 14. století v souvislosti s kašperskohorskou větví Zlaté stezky z Pasova a rýžováním zlata. Původně vedla kolem hory Luzný přes Březník do Filipovy Huti, dále pak přes Horskou Kvildu do Kašperských Hor. K její ochraně a hlavně zlatonosným nalezištím nechal císař Karel IV. postavit hrad Kašperk. Pozůstatky staré obchodní cesty jsou stále patrné v lesích nad obcí směrem ke Zhůří. Dodnes znatelné zarostlé kopečky jalového písku na březích Hamerského potoka, zvané sejpy či hrubata, připomínají středověká rýzoviště. Po vytěžení zlatých nalezišť bylo na potoce postaveno několik vodou poháněných hamrů na zpracování železa, které mu daly jméno. Později obec osídlili dřevaři, kteří těžili dřevo z okolních lesů, a také tak zvaní borkaři. Ti dobývali z okolních slatí rašelinu, která se používala jako otop a podestýlka pod dobytek. V 17. a 18. století byly zdrojem obživy sklárny ve Svojších, v Podlesí a později v Horním Antýglu, Filipově Huti, Jelenově, Hluboké a Zlaté Studni. V nedalekém statku Danielhof žil od roku 1670 do poloviny 19. století po několik generací rod Klostermannů, předků a příbuzných slavného šumavského spisovatele Karla Klostermanna. Ten věrně popsal ve svých románech život na Šumavě na konci 19. století.