HORAŽĎOVICE A OKOLÍ: PAMÁTKY V HORAŽĎOVICÍCH

Památky v Horažďovicích

Masné krámy

Jde o drobnou stavbu půdorysu úzkého dlouhého obdélníku. Již v 16. stol se jednotlivé masné krámy, do té doby roztroušené po celém městě, začaly soustřeďovat na jedno místo. V r. 1619 při požáru města 20 masných krámů shořelo a v r. 1689 dokonce shořely všechny. Podoba tohoto objektu pochází z poloviny 19. století – na mapě stabilního katastru z r. 1837 jsou ještě zobrazeny dvě řady masných krámů – do dnešní doby se však zachovala jen jedna – obsahuje 12 krámků, nad některými byly při loňské opravě objektu objeveny a zrestaurovány nápisy se jmény jednotlivých majitelů: 2x Vaněček, Čapek, Alois Eisner.

Zámek

Zámek je nemovitou kulturní památkou, zařazenou do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Stojí na místě původně gotické tvrze z poloviny 13. století. V r. 1483 jej získal nejvyšší sudí Království českého, Půta Švihovský z Rýzmberka, a v 16. století za panování Švihovských byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Z hradu se dochovalo pouze sklepení vytesané do skály a zbytky okrouhlé věže. Postupnými přestavbami zámku vznikl rozsáhlý barokní komplex se zachovanými renesančními prvky.  Autory této raně barokní přestavby zámku byli Pietro Andreati a Salomini. Předlohou jim byl z části zámek v Praze - Troji, jak dokládá fasáda zámku a dvouramenné schodiště u velkého sálu.

Tento velký sál byl postaven v r. 1680, kdy zámek patřil šlechtickému rodu Šternberků. Je zaklenut zrcadlovou klenbou a jeho strop a stěny jsou vyzdobeny freskovou výmalbou, zobrazující bitevní výjevy. Vrcholem výzdoby je v nástropním zrcadle technikou al fresco znázorněný výjev “Bitva pod Vyšehradem v r. 1421“, pocházející z r. 1690. Na plochách fabionů, pod nástropním zrcadlem, jsou v iluzivně malovaných rámech veduty českých měst z r. 1740.  Výmalba velkého sálu byla kompletně zrestaurována v r. 2004 nákladem 1.700 000,- Kč (cca 100.000 USD). Součástí restaurátorského zásahu bylo zpevnění barevných a podkladových vrstev injektáží, očištění maleb od povrchových nečistot, odstranění nevyhovujících přemaleb, tmelení, retuš reverzibilními malbami, barevné zcelení ploch a závěrečná fixace.

Husův sbor

Církev československá husitská byla založena v roce 1920. V roce 1924 již existovala zdejší náboženská obec a Husův sbor byl slavnostně otevřen 15. července 1928. Budova novorenesančním slohu byla přestavěna z přízemního domu podle návrhu architekta Štrébla z Plzně. Při přestavbě sem byla z původní barokní radnice přemístěna věžička.

Kaple sv. Anny

Raně barokní stavba z r. 1698, postavená nad pramenem s léčivou vodou, do klasicistní podoby přestavěna v r. 1760, opravena r. 1848. Průčelí člení rizalit s portálem s kamenným ostěním, rizalit je zakončen atikovým nástavcem nad profilovanou římsou a trojúhelníkovým tympanonem. Vedle rizalitu jsou další dva portály také lemované kamenným ostěním. Uvnitř byl rest. průzkumem zjištěn iluzivní oltář – letos restaurování.

Červená brána

Nedaleko náměstí se nachází součást bývalého městského opevnění - třetí z městských bran a druhá nejstarší brána v České republice, Červená brána z roku 1252. Podle směru je někdy nazývána Pražskou branou. Před branou býval příkop přes padací most.

Klášterní kostel Panny Marie

Na Husově náměstí nelze přehlédnout ani klášterní kostel Panny Marie. Tento si můžete prohlédnout denně od 8:00 do 18:00. Původně tu stála kaple svatého Michala z roku 1330. Na jejím místě byl roku 1550 postaven kostel zasvěcený svatému Michalovi a klášter Minoritů – uvnitř je pohřben Půta Švihovský – má zde náhrobek z červeného mramoru. Kameník musel údajně určité partie Půty Švihovského na náhrobku upravit, aby nevzbuzovaly pohoršení řádových sester… Od roku 1862 vlastnil objekt řád Školských sester de Notre Dame, pro druhé světové válce sloužil celý objekt jako kasárna a nyní jako objekt několika školních a zdravotnických zařízení. V současné době je opět druhé patro hlavní budovy po rekonstrukci navráceno svému původnímu účelu a žijí tu sestřičky řádu de Notre Dame.

Kostel sv. Petra a Pavla

Na horažďovickém náměstí se nachází kostel sv. Petra a Pavla, vystavěný zde v letech 1260-1273 a roku 1316 částečně přestavěný. Kostel je otevřen denně od 17:30 před bohoslužbou, nebo i dle domluvy. Původní věž byla roku 1836 nahrazena věží novou. V letech 1991 - 2000 z popudu Spolku rodáků a přátel Horažďovic proběhla sbírka na obnovu zvonu. V roce 1993 zde byly umístěny nové zvony, zasvěcené sv. Václavovi a sv. Vojtěchu, spolu s původním umíráčkem z konce 15. století. Další zvon, věnovaný Mgr. Karlem Fořtem, je zasvěcený sv. Gorazdovi, novému patronu města, a do kostela byl umístěn v roce 1997. Poslední ze 4 zvonů, 980 kg vážící Petr a Pavel byl do města přivezen v prosinci 2000 a poprvé se všechny čtyři zvony slavnostně rozezněly nad městem o půlnoci z 31.12.2000 na 1.1.2001 v kompletním enharmonickém ladění F1 - Gis1 - H1 - D2. Uvnitř kostela můžeme obdivovat vzácnou gotickou křtitelnici v podobě kalicha a na oltáři pozdně gotickou Madonu z roku 1775.

Radnice a morový sloup

Na náměstí vlevo stojí budova radnice z roku 1927, která je již čtvrtou radniční budovou na stejném místě. Její předchůdkyně, vystavěná r. 1690, sloužila svému účelu 236 let! Dnes je zde sídlo Městského úřadu. Ze staré radniční budovy zůstal zachován kamenný znak města, který je umístěn v 1. patře radnice proti schodům a velká deska, která se v roce 1996 vrátila na svoje původní místo - na průčelí radnice. Přímo proti radnici stojí morový sloup Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1725, v roce 1994 překrásně zrestaurovaný, jen o kousek dále pak kamenná kašna z roku 1560.

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele

Byl postaven r. 1598 za městem jako centrum nového hřbitova. Uvnitř kostela jsou renesanční malby na stěnách a dřevěné kruchtě, barokní oltáře a dvacet náhrobních kamenů z první poloviny 17. století, z nichž nejvzácnější je náhrobek Jakuba Hollara z Práchně, synovce slavného rytce a malíře Václava Hollara z Práchně. Přídomek „z Práchně“ získal rod Hollarů v roce 1600 od Rudolfa II. 

Pivovar

Objekt nechal v roce 1869 vybudovat Ferdinand Kinský jako zámecký pivovar na místě bývalého hradebního příkopu. Předcházel mu pivovar panský, založený v roce 1570 za Václava Švihovského z Rýzmberka. Z této doby se dochovala pouze vstupní brána na zámeckém nádvoří.

Jihovýchodní brána

Zbytek městského hrazení z počátku 16. století. Horní patra této věže byla z neznámých důvodů odstraněna již počátkem 17. století. Vedle brány stálo vězení a dům branného. Před touto branou stávala ještě jedna brána s padacím mostem, která byla zbořena v polovině 19. století. Proto stávajícíí torzo brány nemá ze své vnější strany žádný výklenek pro padací most.

Branka (zvaná „Kocour“)

Zbytek městského hrazení z 2. poloviny 13. století. Obranný systém města byl tvořen vnitřní hradbou, parkánem, hlavní hradební zdí a venkovním opevněním. Branka vedla dle nařízení Přemysla Otakara II. k vodě kvůli požárům a také k městskému mlýnu. Součástí branky je dodnes zachovaný dům branného (čp. 56).