Plešné jezero
Morénová hráz je vysoká 30–40 m, kamenné moře sestupuje až 150 m pod jezero. Ledovcový kotel (kar) je zahlouben do severovýchodního svahu nejvyšší hory na české straně Šumavy Plechého. Jezerní stěna je vysoká 260 m. O vyhloubení karu se postaral svahový ledovec, jeden z jedenácti, které na Šumavě existovaly v době čtvrtohor. Dosahoval šířky až 1 km a byl ze všech nejširší. Po jeho ústupu zbyla na okraji karu čelní moréna z mohutných balvanů, která vytvořila přirozenou hráz.
Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Vltavy. V letech 1789–91 byla čelní moréna utěsněna a v souvislosti se stavbou Schwarzenberského kanálu byla na ní vybudována 2,5 m vysoká hráz, do které byla osazena stavidla umožňující regulovaný odtok z jezera pro umožnění plavení dříví ve Schwarzenberském plavebním kanálu. Celkem bylo možné z jezera vypustit 177 tisíc m³ vody.
V polovině devadesátých let dvacátého století došlo k neovladatelnému snížení hladiny v místě neodborně postaveného výpustního zařízení. Správa národního parku provedla v roce 1999 opravu hráze a prostoru byl alespoň zčásti navrácen přírodní ráz. Pod výpustním zařízením zřídil Hydrobiologický ústav ČAV měrný profil, na kterém se automaticky zaznamenává odtok z jezera. Na hrázi je umístěna malá meteorologická stanice, která registruje podobné údaje jako ve třicátých letech.
V r. 1911 byla na hrázi postavena Lucemburská chata, později majetek Klubu českých turistů. Po r. 1948 ji zabrala Pohraniční stráž a upravila ke svým účelům. Pohraniční stráž svoji budovu roty opustila, poté byla v r. 1989 zbořena. Nad severozápadním břehem jezera, vysoko na vrcholu boční skalní stěny karu stojí Stifterův památník. Dnes patří Plešné jezero k nejnavštěvovanějším místům Šumavy, protože pohled na hladinu s impozantní jezerní stěnou v pozadí je velmi atraktivní. Dne 13. srpna 1868 se zde při svých cestách po okolí zastavil i Jan Nepomuk ze Schwarzenberku. Na tento památný den byla z kamene, ze kterého se rozhlížel po okolí, vyrobena pamětní deska připomínající tuto událost.