Sedmdesát dva metrů dlouhý Hradlový  most se nachází zhruba na polovině cesty mezi Modravou a Antýglem je věrnou replikou bývalého historického mostu s lichoběžníkovými věšadly dvoumetrové výšky. Funkce mostu nespočívala pouze v přemostění řeky, ale zároveň jako hradlo, které odvádělo plavené dříví a vodu z řeky Vydry do Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Provoz na Hradlovém mostě byl ukončen roku 1953, od této doby byl postupně až do roku 1999 v troskách. Po roce 2000 byl ale plně obnoven, a tak ho lze obdivovat v celé původní kráse. U Hradlového mostu je zřízeno parkoviště, kde lze zaparkovat a most včetně plavebního kanálu si prohlédnout.

Vchynicko-tetovský plavební kanál je umělý vodní tok o délce 13,6 km vybudovaný v letech 1799–1801 na návrh Schwarzenberského projektanta inženýra Josefa Rosenauera. Důvodem jeho vybudování byla nutnost obejití nesplavného úseku řeky Vydry pro potřeby plavení dřeva, jehož balvanité koryto tím bylo v celé své kráse zachováno do dnešní doby. V červnu 1799 pracovalo na stavbě kanálu 200 dělníků a tento počet se postupně zvětšil až na 2500 dělníků. Na jaře roku 1801 byl kanál dokončen a mohlo se tak začít s plavením dříví. Během stavby kanálu se zároveň pracovalo i na korytu Otavy – to bylo vyčištěno od kamenů a pro zlepšení splavnosti bylo vybudováno třináct jezů. Bylo nutno upravit i tok Otavy a dále pak Vltavy, aby vory se šumavským dřevem mohly plout až do Prahy. Cesta do Prahy pak vorařům trvala někdy tři, někdy čtyři dny – podle stavu vody.
Kníže Schwarzenberg získal v roce 1801 plavební privilegium, které ho na třicet let opravňovalo k dopravě šumavského dřeva do Prahy. Po jeho uplynutí bylo prodlouženo o dalších třicet let. Ve druhé polovině 19. století se však v Praze již začalo topit uhlím, které bylo lacinější a jeho doprava po začínajících železných drahách vyšla i levněji. Voroplavba ku Praze tak pomalu ustala, ale přesto se kanál využíval dál pro přibližování dřeva k lidským obydlím. Poslední plavba se uskutečnila roku 1958. Odhaduje se, že kanálem prošlo za dobu jeho existence kolem čtyř milionů kubických metrů dřeva.Plavební kanál je technickou památkou.