Dnešní dominantou obce je památkově chráněný kostel zasvěcený Panně Marii Bolestné, který vznikl z původní kaple ve středu rozptýlené osady vysvěcením v roce 1773. Kaple stávala na pozemku Kollerova dvora a odtud je i lidový název Kollerův kostel. Od války až do roku 1992 trpěl značnou devastací, když v rámci česko-německé příhraniční spolupráce a se sdružením rodáků německé národnosti „Künische Gemeinde Hammern“ byl kostel opraven a znovu vysvěcen v červenci roku 1993. Prostory kostela zdobí barokní obraz Panny Marie zapůjčený od pražského arcibiskupství z depozitáře Náboženské matice, plastika Krista darovaná zdejším rodákem ze Strážiště (Hüttstattu) Ottou Kollorosem, Madona Panny Marie s Ježíškem, lidová plastika z lipového dřeva pocházející ze zbouraného dolního Nýrského kostela a novodobé podmalby na skle od pražského profesora Jiřího Patery.
Založením kostela Panny Marie Bolestné a farního úřadu v roce 1785 přineslo do obce i vedení matrik, které do té doby byly vedeny za matriční obvod Hamry od roku 1654 v Nýrsku, od roku 1681 v Dešenicích. Vedení matrik Římskokatolickým farním úřadem v Hamrech bylo až do roku 1946, kdy přešlo na farní úřad v Nýrsku, od roku 1950 přes Místní národní výbory v Železné Rudě, Zelené Lhotě, Dešenicích zpět do Nýrska.
Na prostranství před kostelem je umístěna kulturně-historická památka – žulová kašna s letopočtem 1846. Ta byla z Hamrů zcizena se snahou převozu přes státní hranici, ale naštěstí se tak nestalo. Kašna jeden čas sloužila i pro ukládání melasy na krmení dobytka.