Dlouhá Ves – údolí skleněné krásy a dřevěného chleba

Dlouhá Ves tvořila zřejmě již od 13. století centrum šlechtického statku, jehož majitelé se po ní psali jako Dlouhoveští z Dlouhé Vsi. Sídlili v tvrzi, jejíž počátky sahaly snad rovněž až do 13. století. Její název byl zřejmě odvozen z tvaru zástavby, rozložené podél staré cesty ze Sušice přes Tuškov do Kašperských Hor. První písemná zmínka dosvědčující její existenci pochází z roku 1290.
Prvním známým majitelem Dlouhé Vsi byl Blajislav, píšící se po ní s predikátem „de Longa villa“, tedy z  „Dlouhé Vsi“. Historicky je považován za zakladatele rodu Dlouhoveských, kteří drželi statek Dlouhou Ves až do závěru 15. století. Potomci rozvětveného rodu žijí na Náchodsku dodnes.
Dlouhoveští v roce 1470  Dlouhou Ves prodali. Od tohoto roku mělo Dlouhou Ves ve vlastnictví mnoho majitelů, počínaje Tomkem z Čejkov až po českou rodinu Litic z Bubna. V roce 1697 majetek odkoupil Jan Jiří Schumann se svojí manželkou Annou Dorotheou. Tehdy se Dlouhá Ves změnila od základu. Rytířská tvrz byla přestavěna na barokní dvoukřídlý zámeček spojený se zámeckou kaplí sv. Kříže. Změněn byl i gotický kostelík postavený v roce 1368. Kostel se rozšířil o dvě barokní kaple a v roce 1710 byl zakoupen pro kostel zvon. Jan Jiří Schumann i jeho manželka jsou zde v tomto kostele pohřbeni. Schumannové se zasloužili o rozkvět Dlouhé Vsi, ale zároveň zaplatili vysokou cenu. Museli vysoce zadlužený majetek prodat. V roce 1787držel  majetek ve vlastnictví Josef Enis, který ho prodal Janu Josefu Schwarzenbergovi. Schwarzenbergové pak spojili Dlouhou Ves se svým panstvím v Prášilech. 
Tímto aktem však skončila faktická samostatnost dlouhoveského statku, neboť od  této doby tvořil součást schwarzenbergského pozemkového vlastnictví v jihozápadních Čechách. Schwarzenbergové udrželi Dlouhou Ves do roku 1930. Zasloužili se o výstavbu Nové Dlouhé Vsi, kde postavili pro své zaměstnance 22 štítových domků jižním směrem podél nové silnice do Kašperských Hor, zřídili pilu a vaziště vorů.
Nesmíme zapomenout, že od poloviny 18. století se v Dlouhé Vsi začali usazovat židovští obchodníci. Nejvíce obchodovali s kůžemi a lnem. Třicet sedm židovských rodin se usadilo mezi dvorem a kostelem, zřídili si zde malou synagogu a hřbitov. Synagoga v roce 1937 vyhořela a byla srovnána se zemí. Starý židovský hřbitov s náhrobky z 18. a 19. století však zůstal dodnes (leží 300 m JV od kostela).
Po roce 1930 kdy Schwarzenbergové o dlouhoveský majetek přišli, začal zámek i s kaplí pustnout a ve druhé světové válce sloužil jako ubytovna francouzských zajatců. Zámecký areál v roce 1949 vyhořel a zůstalo jen torzo kaple, které bylo definitivně zlikvidováno v květnu roku 1984. V místě dřívějšího zámečku je dnes Šumavský statek Dlouhá Ves. Dobu panstva připomíná pouze stará kašna uprostřed statku.