Osudy knih a knížek jsou podobné osudům lidským. Mohou být radostné, to když kniha proslaví svého autora a je přijata s nadšením svými čtenáři. Mohou být pohnuté, vzpomeňme jen na tragický osud Komenského slovníku, kdy deset let práce padlo za oběť požáru v polském Lešně. Mohou být jednotvárné, nezajímavé, ale také pohodové, dobrodružné, jedinečné, oblíbené či naopak proklínané.
Kam bychom asi zařadili knížku vandrovnickou - Wanderbuch? Kolik let doprovázela svého majitele na jeho cestách za prací? Kolik rukou se jí dotýkalo? Jakých událostí byla svědkem? Dlouho ležela zapomenuta na kterési půdě, její majitel dávno není mezi námi a ona nám přesto vypráví o jeho osudech a putování, kdy mu byla průkazem a vysvědčením zároveň. Vypovídá ale také o dobré organizaci úřadů a úředníků, které tovaryše i mistry zaměstnávali a dávali jim hodnocení jejich práce na další cestu. Jak by asi takováto knížka obstála dnes?
Pojďme se začíst do textu psaného ještě poněkud archaickým jazykem českým i německým: 
Wanderbuch v pdf
Citace z Wikipedie: Vandrovní knížka byl dokument, vydávaný ve starém Rakousku-Uhersku na základě císařského nejvyššího patentu ze dne 24. února 1827 tzv. vandrovníkům. Vandrovníci byli vyučení tovaryši, kteří vandrovali (cestovali) a pracovali u různých mistrů. Při nástupu do práce musel tovaryš vandrovní knížku odevzdat mistrovi, který ji uložil. Při odchodu se do knížky zapisovalo jak dlouho u mistra pracoval. Zapisovaly se také další skutečnosti, které mu sloužily ku prospěchu. Špatné pracovní výsledky se do knížky nezapisovaly.
Wanderbuch neboli Knížka vandrovnická
Dle nejvyššího patentu od 24. února 1827
Vejtah z cirkuláře od 12. prosince 1828
1) Za vyhotovení vandrovnické knížky má se 15 krejcarů, pak za kolek neb štempl 15 krejcarů, tedy dohromady 30 krejc. stříbrné mince zaplatiti.
2) Vandrovnická knížka má se při vstaupení do díla poskytovateli práce do přichránění odevzdati. Když tovaryš z díla vystaupí, má poskytovatel práce s dělníkem a s vandrovnickau knížkau k vrchnosti dojíti, a tam věrně udati čas, jak dlauho dělník v díle byl, a jestli znale, neb šikovně, pilně a věrně se zachoval, má tyto vlastnosti potvrditi, vrchnost obé do vandrovnické knížky vepsati.Kdyby však vysvědčení z ohledu těchto vlastností chvalitebné nebylo, má se jen, jak dlouho v díle byl, aneb z nadřečených vlastností jen to dosvědčené vepsati, co by k prospěchu dělníkovu slaužilo. Poskytovatel práce má toto vysvědčení svým jménem podepsati, a vrchnost podpis ten auředně ztvrditi.
3) Žádáli sobě dělník v zdejších neb v cizích zemích cestovati, má se všeho zachovávati, co dosavad pro vyhotovení vandrovních pasů do jedné neb do druhé země, pak do cizozemska předepsáno bylo. Auřadové, kteří v jednom neb v druhém zření takových povolení a pasů udělovali aneb vidímovali, mají také pro budoucnost ve svém auředním účinkování zůstati a každé povolení neb vidímování do vandrovnické knížky zapisovati.
4) Jakož řemeslnický tovaryš neb dělník vandrovnickau knížku, která mu místo pasu slauží, cestau u vrchnosti proukazovati povinen jest, což také mají vrchnosti nad přísným zachováním předepsané cesty bdíti a z ohledu toho podlé trvajících předpisů pasovních auředně pokračovati.
5) Pakliby ve vandrovnické knížce k dalšímu vpisování již místa nebylo, má se řemeslnickému tovaryšovi neb dělníkovi k docela již popsané knížce vandrovnické druhá vydati, v této však výslovně připomenuti, že jest dalším pokračováním prvnější knížky.
6) Ztratíli se komu vandrovní knížka, řemeslnický tovaryš neb dělník má to u vrchnosti oznámiti, kde ztráta ta se přihodila. Vrchnost tato je povinna, příhodu tu důkladně vyšetřiti, zdaliž a pokudž udání to pravdivé jest, k tomu konci má se zvláštní důkaz u vrchnosti té učiniti, v jejížto auředním okrsku tovaryš ten neb dělník posléz v díle byl, zdaliž vandrovnickau knížku měl, a jestli tomu tak, má se tovaryšovi neb dělníkovi auřední potvrzení ztráty té vyhotoviti, na kteréžto potvrzení má se duplikát původní vandrovnické knížky od vrchnosti, která vandrovnickau knížku ztracenau byla vyhotovila, s tím výslovným ponavržením vyhotoviti, že duplikát jest.
7) Jakékoli zfalšování vandrovnické knížky bude se podlé §§ 178 a 181 dílu 1. Trestních práv jakož zločin podvodu považovati a trestati.
---
Text pro ŠumavaNet.CZ: Mirka Fridrichová Kunešová
Mirka Fridrichová Kunešová se narodila v Lounech. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy obory výtvarná výchova – čeština. Byla profesorkou výtvarné výchovy na Střední pedagogické škole a na Gymnáziu v Prachaticích. Věnuje se výtvarné tvorbě – malbě obrazů, nástěnné malbě, kresbě a tvorbě tapiserií.
