Díky vytrvalému halasení nejrůznějších ochranářských skupin to vypadá, že kvůli developerským projektům a přemnoženým kmotrům není na Šumavě místo pro přírodu. Nemám v úmyslu zastávat se kohokoliv, kdo by na Šumavě postupoval v rozporu se zákony, ale musím si v souvislosti s happeningem položit otázku: jde těm, kteří si říkají ochránci přírody, stále ještě o přírodu?

Jako přítel happeningů a jejich organizátor bych se velmi rád na happening pořádaný Hnutím Duha v Hluboké nad Vltavou přijel podívat. Třeba bych se přiučil, jak se dá vtipnou formou vyjádřit něco, co připomíná šumavského Jetiho. Neudělám to z několika důvodů, které bych rád uvedl.

Je cílem happeningu na Hluboké ochrana přírody?

Nedomnívám se. Spojit šumavskou problematiku s kmotry je mediálně velmi lákavé, ale ukazuje to spíše na skrytý předvolební mítink Strany Zelených. Dlouhodobě kritizuji všechny, kteří si ze Šumavy a jejího národního parku vaří politický guláš. Předmětem hlubockého happeningu je jakýsi pan Dlouhý, kterého neznám a kterého jsem nikdy neviděl. Přesto jsem přesvědčen, že tento pan Dlouhý je pouze tím, kdo má tento nechutný politický guláš okořenit a přilákat na něj média.

Čím víc bezzásahového lesa - tím víc kůrovce – tím víc těžeb

V současné době probíhá U Pramene Vltavy petice Hnutí Duha za nejméně 50% bezzásahové plochy v Národním parku Šumava. Pokud by si těžařské společnosti chtěly zaplatit lobbing za své zájmy, budou usilovat právě o 50% bezzásahovost. Jednoduché počty jsou v tomto neúprosné: Ropákem oceněný Jan Stráský se snažil dostat kůrovce z kalamitního do přirozeného stavu, což ve výsledku znamená výrazné omezení až utlumení kůrovcových těžeb. Těžařské společnosti se tak na konec kalamity dívají jako na horizont, kdy si své stroje budou muset stěhovat jinam.

Platí totiž neúprosné pravidlo, že čím víc bezzásahového lesa, tím víc kůrovce. Čím víc kůrovce, tím víc těžby.

A co obří projekty na Šumavě?

Na mnoha jednáních slyším obavy, jak se Šumava otevírá developerům. Developerské společnosti jsou součástí tržní ekonomiky a bojovat proti nim znamená hlásit se k návratu do plánovaného hospodářství. Domnívám se, že jsem zhruba obeznámen s investorskými aktivitami v národním parku. Lanovka na Hraničník a  zázemí pro uživatele je investorský záměr rodící se více jak 10 let a je jediným investorským záměrem, který je kritizován. Žádné obří rekreační areály, žádné sjezdovky. Mediální bublina, která ale vždy najde své posluchače.

Ing. Antonín Schubert, starosta Modravy