ZPRÁVY Z 15. – 18. STOLETÍ | OBECNÍ ÚŘAD VELKÝ BOR

Uvádí se, že před r.1401 opanoval Velký Bor Dobeš z Boru, ale byl odtud králem Václavem IV. vypuzen – známé je tažení husitů z Nepomuka,kde koncem dubna 1420 pobořili klášter,směrem k hradu Rábí. Husité Rábí dobyli v krátkém čase a zmocnili se jeho bohatství. V té době údajně Žižka také obléhal „Bor Panských za Horaždějovici“ (dnešní Malý Bor). Sotva jej dobyl a vypálil jeho tvrz, přitáhlo 12. října 1420 proti husitům vojsko „s velkým množstvím lidu s Němci mnohými“. Husité se opevnili u kostelíka, ubránili se přesile a nakonec vojsko rozprášili. – R.1420 zastavil král Zikmund Janovi a Vilémovi z Risenberka mj. i panství Velký Bor jako náhradu za škody, které jim Žižka způsobil dobytím hradu Rábí. Hrad Velký Bor již pak není zmiňován, zřejmě byl husity značně poškozen. Později již nebyl obnoven. – Za krále Jiřího z Poděbrad se Velký Bor dostal Břeňkovi z Rábí. Po něm jej zdědil syn Jan s matkou Annou a sestrou Eliškou. Eliška oba přežila. Po její smrti zdědili Velký Bor její strýcové a připojili jej asi r. 1519 k panství Horažďovickému.

Za třicetileté války byl Velký Bor zpustošen, hrad úplně zašel, zanikla i fara a farnost byla připojena k Boru Malému. Teprve r.1682 se počalo ve Velkém Boru poněkud spořádaněji hospodařit, a to na 2 chalupách (u Ševerů a Kunclů) a 29 gruntech (u Šrámků, Mazalů, Němců, Kolářů, Steiskalů, Špičků, Červených, Kňoupů, Slavíků, Turků, Járů, Klimsů, Krechů, Studničků, Zábranských, Štěchů, Kalíšů, Krnků, Voráčů, Ševců, Mouralů, Vačkovských, Talůžků, Bumbičků, Chalupných, Hlaváčů, Lišků, Drhličků a Drhů) – dle grunt. knihy Horažďovického panství. – R.1727 měl Velký Bor 29 gruntů a 3 chalupy.

Z dochovaných zápisů byli ve Velkém Boru tito rychtáři: V létech 1716 – 1765 je uváděn František Slavík z gruntu č.20, v r.1741 je jmenován Jan Krech z č.26. V období 1783 – 1790 Daniel Němec č.20, pak Matěj Bastyán z č.42. Od r.1798 rychtář Jan Turek z č.21. Od roku 1803 byl rychtářem František Špička neboli Voráč z č.35. Jan Raška od Klimsů zastával rychtářství od r.1826 do r.1830. Po něm Matěj Drha od Lišků z č. 43 v létech 1831 – 1835, pak opět Jan Raška až do r.1848, byl tedy posledním rychtářem.

R. 1700 hrabě Václav ze Štemberka, majitel horažďovického panství, dosadil do Velkého Boru opět faráře, pak již zde trvá souvislá katolická duchovní správa. Působili zde tito faráři ( do r.1934 měli i kaplany):

1. P.Tobiáš Ripota (1700 – 1738),

2. P.Kašpar Čížek (1738 – 1746),

3. P.Václav Hosnehrl (1746 – 1753),

4. P.František Jan Rábský (1753 – 1770),

5. P.Václav Schole (1770 – 1771),

6. P.Václav Alois Silný ( 1772 – 1775),

7. P.Vojtěch Gregor (1775 – 1814),

8. P.Emanuel Max Teyschel (1814 – 1829),

9. P.Josef Jára (1829 – 1862),

10. P.František Prudič (1868 – 1869 – jen několik měsíců),

11. P.Gustav Nožička (1869 – 1908),

12. P.Václav Janota (1908 – 1934),

13. P.Ferdinand Šít (1934 – 1941),

14. P.František Pospíchal (1941 – 1965),

15. P.ThDr. Karel Flossmann (1965 – 1991),

16. P.Stanislav Bušta (1991 – dosud).