Na bojiště 1.světové války bylo z obce povoláno celkem 128 vojáků, 30 se jich domů nevrátilo … . 11.srpna 1925 zasáhla obec a okolí ničivá povodeň, voda strhla hráze všech rybníků v okolí kromě Podkosteláku a všechny silniční mosty byly zničeny. K jejich obnovení byla povolána armáda. 20.listopadu 1925 se v obci počalo svítit elektrikou. Od listopadu 1925 zajišťovalo místní „Vodní družstvo“ regulace potoků a meliorace luk a polí za mnoha finančních potíží. Počátkem r.1929 uhodily mimořádně silné mrazy, až kolem -30°C, které způsobily v přírodě i na majetku velké škody. 21.července 1929 byl na návsi slavnostně odhalen pomník T.G.Masaryka a obětem 1.světové války. 1.září 1934 přidělilo zastupitelstvo obce louku pod hrází rybníka Podkosteláku místnímu fotbalovému kroužku ke zřízení hřiště.
Během 2.světové války zahynuli v koncentračních táborech dva místní učitelé Václav Laně a Miloš Pastejřík; 20 mladých bylo nasazeno na práci v německé říši. V nebezpečných posledních dnech 2.světové války rozvážně vedl obec tehdejší předseda národního výboru František Chaluš, odborný učitel. Obcí projížděly kolony německých vojáků a uprchlíků, 6.května 1945 dorazili Američané, na polích na Bílé vodě zřídili zajatecký tábor.
V obci se postupně péčí předsedů místního národního výboru zejména Václava Kaplánka z č.101, Karla Koláře z č.38 a Václava Drhy z č.43 s využitím státních prostředků, technické pomoci zem.družstva a práce mnoha občanů–brigádníků zlepšily vnitřní komunikace,kanalizace,úpravy a vybavení školní budovy aj., dále mnohé domy občanů byly svépomocí s využitím státní podpory přestavovány a rozšiřovány v modernějším stylu, byly stavěny nové domky, rovněž zem.družstvo budovalo bytové domy pro své členy a pracovníky. V 70. a 80. létech byl zásluhou předsedů MNV postaven kulturní dům a restaurace, dále prodejna Jednoty. V létech 1984 – 86 zařídila obec za přispění státu a technické pomoci zem.družstva centrální vodovod do všech domů a objektů v obci. Vodní zdroj mimořádně dobré kvality a vydatnosti se našel na louce „Na Hájku“ na severovýchodní části obce při Březovém potoce, kde byla postavena vodárna s přilehlou tlakovou komorou. Byl to významný čin pro potřeby občanů na další generace. Po revoluci r.1989 v posledních létech 20.století pokračovalo zvelebování obce – opravy budov, bytů, obnova komunikací a plynofikace obce – zásluhou starosty obce Miloslava Augustína z č.107.
(3/2006 Kronikář)