Milovníci a ctitelé staré Šumavy už tradičně berou o Vánocích do rukou knihy spisovatele Karla Klostermanna (1948 - 1923), mistra popisu přírodních a krajinných krás, detailního znalce nelehkého života šumavských horalů. Důvodem k vánoční četbě Klostermanna může být skutečnost, že některé z jeho povídek se odehrávají přímo v době vánočních a novoročních svátků, jako Vánoce pod sněhem, Na cestě k domovu, Odyssea soudního sluhy, Kaplanův Štědrý večer, Sláviččiny jesličky, Silvestr s Aničkou, Novoroční noc, Co Nový rok nadělil dědečkovi, Vánice a další. Můžeme je přiřadit k pokladu vánoční literární tvorby, svého času velmi oblíbených vánočních povídek, které i dnes mají své tvůrce a čtenáře.
Povídka Kaplanův Štědrý večer patří k tomu nejlepšímu, co Klostermann napsal. Odehrává se v Rejštejně a okolí a spisovatel v ní zaznamenal nejspíš osobní zážitek svého bratra Jakuba, který zde byl farářem. Klostermann vystavěl toto dílko na principu cesty. Mladý kaplan putuje o Štědrém večeru za sněhové vánice z Kašperských Hor a pak z Rejštejna do odlehlé samoty, aby zde svátostmi zaopatřil starou, údajně již umírající ženu.
Princip cesty se vyskytuje i v dalších Klostermannových prózách, například v povídce Vánice. Cestou z odlehlého místa, kde přes týden pracoval, se jeden dřevorubec maličko opozdí, ztratí svoji partu a ve vánici pak zabloudí. Od smrti ho zachrání jen chatrč v lese a hlavně nezměrná houževnatost. Když se pak na pokraji vyčerpání přece jenom dostane domů, přivítá ho žena výčitkou, kde se cáral a že mohl přinést víc peněz. On se nebrání, jen si vyžádá drobet polívky, klesne na lavici a usne.
V Odysseji soudního sluhy je motiv cesty zašifrován přímo v titulu novely, kde spisovatel líčí strastiplné předvánoční putování kašperskohorského soudního sluhy Mastílka s obsílkou pro jistého Josefa Voldřicha ze Stach.
Povídka Na cestě k domovu je osobní vzpomínkou spisovatele na rok 1863, na pouť ze školy v Písku, pěšky od nádraží ve Strakonicích domů k rodičům na Vánoce do Kašperských Hor. Patnáctiletý student Klostermann v zasněženém podhůří Šumavy v noci zabloudil a domů se unavený, ale šťastný dostal teprve na Štědrý den ráno.
Povídka Vánoce pod sněhem je líčením situace, která se přihodila spisovatelovu otci, tenkrát začínajícímu lékaři Josefu Klostermannovi. U štědrovečerního stolu u sklářské rodiny Abelů byl naléhavě vyzván, aby pomohl těžce zraněnému ve Vysokých Lávkách. Spousty sněhu v krátké chvíli zasypaly nuzné obydlí, a tak mladý lékař musel pod sněhovým příkrovem strávit několik dní s obyvateli samoty i mrtvým hospodářem, kterého přišel marně zachránit. Karel Klostermann připomíná, že povídku Vánoce pod sněhem napsal "na památku zemřelých a na slávu posud žijícím, kteří v bídě pomáhali, v neštěstí těšili. Aby čtenáři, kteří ve štěstí, klidu a blahobytu slaví narození Páně v kruhu svých milých, vzpomněli těch, jež osud i příroda vydědily...".
Zdroj : PhDr. Vladimír Horpeniak, historik Muzea Šumavy v Kašperských Horách Zpracováno z materiálů se souhlasem autora.
