Latschenfilz (Klečová slať) s tajemnými jezírky Latschensee a Hintere Sulz patří k nejvýznamnějším rašeliništím v Národním parku Bavorský les. Oblast navazuje na oblast Modravských slatí na české straně hranice. Charakterem jde o vrchovištní rašeliniště v hřebenových polohách - leží v nadmořské výšce 1150 m.

Krásy přírody v tomto území byly známy již v dřívějších dobách a kvůli návštěvnosti byly 70. letech minulého století bylo na rašeliništi patrno zřetelné poškození. Proto byl v roce 1975 vybudován přes rašeliniště povalový chodník. V roce 1997, kdy vznikl NP Bavorský les, jej nahradil chodník z fošen. Začíná na Kohlschachten a je dlouhý zhruba 600 m. Prochází perlou této oblasti, slatinným územím Latschenfilz, nejprve kolem hustě porostlého rašelinného jezírka Hintere Sulz a pak kolem malého, připomínajícího „oko rašeliniště“, směřuje ke třetímu, největšímu z nich, malebnému Latschensee, obklopenému kosodřevinou a rašelinnou vegetací (rašeliník, suchopýr, bahnička). Vyskytuje se tady i vzácná a chráněná rosnatka okrouhlolistá.

 
Latschenfilz leží mezi dvěma bývalými lesními pastvinami Kohlschachten a Hochschachten, které jsou také vyhledávanými turistickými cíli. Schachten je pojmenování pro horské louky, které vznikly vymýcením lesa. Patřily k panství Glashütte a byly to jedny z největších pastvin dobytka v tomto území. Sedláci z okolí měli právo k lesní pastvě. V červnu na pastviny vyháněli pastevci zejména mladý skot a trávili s ním v těchto vysokých horských polohách celé léto až do září. První zmínka o pastvinách je z roku 1733, naposledy využívané byly v roce 1961. Kohlschachten (dnešní rozloha 7,5 ha, dřívější 16 ha) a Hochschachten (9,5 ha) byly v posledních letech využívání společně obehnány plotem. Dnes je tady na svažitých travnatých plochách možno spatřit jednotlivé staré rostoucí i odumírající listnaté stromy (javory a buky), zformované větrem a drsnými přírodními podmínkami do bizarních tvarů. Byly tu kdysi při mýcení lesa ponechány jako opěrné body, které poskytovaly stín odpočívajícím pastevcům. Název Kohlschachten byl pravděpodobně odvozen od výroby dřevěného uhlí. Z Hochschachten se naskýtá pěkný výhled k Velkému Javoru. 

     Kohlschachten

         Hochschachten

Rašeliniště i bývalé pastviny jsou významným vycházkovým cílem pro turisty z německé strany i přes dlouhé přístupové cesty. Nejbližší obce (Buchenau a Zwieslerwaldhaus) jsou vzdáleny přibližně 10 km. Pro turisty přicházející z Česka je nejvýhodnější použít hraniční přechod Pod Poledníkem – Hirschbachschwelle, který je však otevřený pouze od 15. 7. do 15. 11..  Ale i tak jsou přístupové cesty z nejbližších obcí (Modrava a Prášily) dlouhé 14 km. K popsaným lokalitám se prochází kolem vodní nádrže Hirschbachschwelle (podle ní je také přechod, vzdálený odtud 1 km, nazván). Stojí za to, se tady na chvíli zastavit. Zemní hráz na potoce Hirschbach vytváří jezírko, v němž se zrcadlí okolní, doposud zelené stromy. Zadržovaná voda umožňovala dříve splavovat palivové dříví na strmém úseku potoka. Po otevření stavidla se zvýšil stav vody a bylo tak možné dopravit vhozené kmeny dál po řece Regen až do Regensburgu
.
    Vodní nádrž Hirschbachschwelle

Dostupnost:

  • z Modravy po červené značce přes Javoří pilu na rozcestí Tmavý potok, odtud směrem na Poledník k odbočce k hraničnímu přechodu Hirschbachschwelle (10 km), pak 0,7 km po žluté k hraničnímu kameni 16/14, po dřevěné lávce přejít Jelení potok a po 200 m odbočit vlevo dolů po štěrkované silničce. Po dalších 0,5 km jsou na rozcestí ukazatele – dát se do protisměru podle směrovky se symbolem listu, příp. zelené šipky (obě vedou po stejné trase) na Hochschachten – celkem 14 km
  • z Prášil po červené značce k Frantovu mostu, dál po zelené značce na rozcestí Poledník (rozcestí), odtud k odbočce k hraničnímu přechodu Hirschbachschwelle (10 km) – dál stejné jako z Modravy – celkem 14 km + cesta zpět.

Text a foto: František Janout, ŠumavaNet.CZ


Mapa