Obsah stránky
Z Modravy na Modrý sloup a Luzný
Délka:
z Modravy – cca. 12km + cesta zpět
z Filipovy Huti – cca. 13,5km + cesta zpět
Od 15.7.2009 je po šedesáti letech otevřena turistická cesta z Březníku k Modrému sloupu a tedy i na Luzný bez dlouhého objíždění přes Německo. Stezka je otevřena od 15.7. do 15.11. dočasně na dva roky, tedy do 15.11.2010.
Tedy, chcete-li navštívit Modrý sloup či Luzný, je třeba nejdříve dorazit na na Březník.
- z Modravy - cca. 7,5 km, po modré značce proti proudu Modravského potoka
- z Filipovy Hutě – cca. 9km, přes Lovčí skálu a Ptačí nádrž po žluté turistické značce, která vás přivede k rozcestí „Na Ztraceném“, kde se napojuje na již zmíněnou modrou značku od Modravy.
Obě trasy vedou po asfaltovaných lesních silničkách. Ta z Filipovy Hutě je o 1,5 km delší a je na ní větší převýšení. Průměrný turista potřebuje 1,5 až 2 hodiny. Obě lze absolvovat i na kole (zvládne se to asi za půl hodiny) – kola je možné ponechat (NEHLÍDANÁ) na Březníku. Zákaz vstupu turistů s koly, mimochodem na mnoha jiných cestách bezdůvodné, je tady opravdu na místě a kdo by jej chtěl ignorovat, musel by kolo nést na zádech. Kromě toho je tady zákaz vstupu se psy a jízda na koni.
Nedaleko Březníku - z rozcestí v Luzenském údolí - vychází 4,5 km dlouhá trasa na Modrý sloup (zhruba 1,5 až 2 hodiny chůze) značená žlutou turistickou značkou. Ta nás vede nejprve vzhůru po asfaltované silničce, ale zhruba po kilometru z ní odbočíme doleva jižním směrem úbočím Špičníku do šumavské divočiny.




Úzká stezka je velmi hustě značená žlutou turistickou značkou a znatelně vyšlapaná. Vede nejprve mírně vzhůru svahem Špičníku nad Luzenským údolím a po většinu její délky se za obrysem pahýlů uschlých smrků střídají pohledy na Malou a Velkou Mokrůvku a na Luzný. Pak klesá a značky vás přivádějí na hranici s Bavorskem. Ukazatel oznamuje „Po hranici neznačeno“.




Po hraniční stezce sestupujete podél hraničních mezníků a bílých tyčí s bleděmodrým pruhem k historickému hraničnímu kameni. Na něm je z německé strany bavorský erb s modrými kosočtverci, z české strany erb dvouocasého lva. Přímo před vámi se tady tyčí vrchol Luzného a o pár stovek metrů dál, při pohledu do Luzenského údolí se zrcadlí hladina několika malých rašelinných jezírek.




Před Modrým sloupem je přes mokřady na bavorské straně hraniční stezky vybudován podvalový chodník. Ten by byl ostatně potřeba i na jiných podmočených místech této trasy. Od Modrého sloupu je vidět za označením Národního parku Šumava a cedulkou „Zákaz vstupu“ hájovna na Březníku. Tady se na vlastní oči přesvědčíte, jak dlouhou oklikou jste museli projít, abyste nevyrušili chráněného tetřeva v Luzenském údolí.
Rozcestník s dřevěnými ukazateli vám dá možnost volby:
- přes Glasarche buď po letní cestě (Sommerweg) na Luzný nebo na parkoviště Iglbus pod Luzným
- přes Markfleckl (rovněž historický hraniční kámen) na Luzný
- zpět po téže cestě na Březník




A ještě několik praktických rad:
Nenechte se zmást počátkem cesty po asfaltové silničce a vezměte si dobrou obuv. Stezka rozhodně není na sandály. Pokud se rozhodnete od Modrého sloupu pokračovat na Luzný a zvolíte si hraniční stezku přes Markfleckl, je to při rozmarech počasí skoro na holínky. Lepší je jít o něco delší cestou přes Glasarche a Sommerweg.
Než se vydáte na cestu, zvažte si její časovou náročnost. Z nejbližšího parkoviště na Modravě nebo na Filipově Huti je to na Březník 1,5 až 2 hodiny, z Březníku na Modrý sloup také tolik (sice kratší vzdálenost, ale obtížným terénem), od Modrého sloupu na Luzný 1 až 1,5 hodiny. Na Luzný s návratem zpět přes Modrý sloup počítejte tedy s celodenní túrou okolo 9 hodin chůze.
Jídlo a vodu je třeba vzít s sebou. S občerstvením na trase počítat nelze. Jednoduché občerstvení je otevřeno denně od 10 do 18 hodin v bývalé hájovně na Březníku a další, nejblíže od Modrého sloupu, je na německé straně v chatě pod Luzným, ta je však pod vrcholem na opačné straně, než ze které budete vystupovat.
Budete-li mít s sebou mobilní telefon, zkontrolujte si, jaký operátor se vám zobrazuje na displeji. V této oblasti se prolínají čeští a němečtí operátoři a vy, v případě volání, či přijetí příchozího hovoru, nevědomky platíte sazby jako v zahraničí. Nejlépe je, nastavit si síť ručně.
Text a foto: Pro ŠumavaNet.CZ - František Janout