Po časném jaru, kdy se teplota dostala ke dvaceti stupňům, na konci března zase klesla pod bod mrazu a znovu napadl sníh. Sníh se udržel několik dní i v Šumavském předhůří v nadmořské výšce kolem 900 m na Mařském vrchu a ve Lštění.

Mařský vrch (907 m n.m.), dříve též nazývaný Lysá skála nebo Brdo, je výrazný vrchol, který je součástí Vimperské vrchoviny. Leží na severozápadním okraji přibližně 7 kilometrů dlouhého hřebenu, necelé 2 km od obce Štítkov (příjezd od Čkyně nebo od Vimperku). Ze Štítkova je také nejsnadnější přístup autem na parkoviště 0,5 km pod vrcholem a z něho pěšky 0,5 km na vrchol po asfaltové silničce (modrá TZ).

Z vrcholu dolů spadá v délce 150 metrů a šířce 40 metrů seskupení balvanů tzv kamenné moře. Vzniklo ve čtvrtohorách mrazovým zvětráváním a od roku 1989 je vyhlášeno jako přírodní památka.

Na okraji kamenného moře stojí neobvyklá stavební sestava - hranatá 12 m vysoká věž s vyhlídkovým ochozem a k ní přilehlá rotunda - kaple sv. Václava. Tento komplex byl postaven z iniciativy faráře a archiváře Františka Teplého v roce 1935 podle projektu Ludvíka Krejsy ze Štítkova. Slavnostní otevření, jehož součástí bylo i vysvěcení kaple, se konalo 24. května 1936.

Rozhledna je volně přístupná, ale vzrostlé stromy umožňují jen omezený výhled. Pěkně je vidět celé kamenné moře a za ním zúžený pohled na krajinu kolem Vimperku, na horizontu pak Javorník, Popelní horu a Churáňov.

Zároveň s kaplí byla postavena a vysvěcena také cca 100 m dlouhá křížová cesta ke kapli sv. Václava. Tvoří ji 14 zastavení v podobě kamenných sloupků rozmístěných po obou stranách cesty. Každý sloupek nese malou kamennou kapličku, v níž je výklenek s pašijovým obrázkem (v moderním stylu je namaloval akademický malíř Jindřich Boška z Vlachova Březí při renovaci kaple, rozhledny a křížové cest v roce 2004).

Zdaleka viditelný je vysílač pod vrcholem o výkonu 20 kW a s výškou 80 m slouží zejména pro šíření televizního signálu pro oblast Vimperska, Prachaticka a Strakonicka.

Pro turisty je před začátkem křížové cesty zřízen dřevěný přístřešek se stolem a lavicemi, v jeho blízkosti i přímo v něm jsou tabule s podrobnými informacemi a mapami této oblasti.

Lštění je malá vesnice, v nadmořské výšce 885 m východně od Vimperku, která leží na hřbetu mezi Mařským vrchem (907 m) a Bělčí (922 m).

Z parkoviště pod Mařským vrchem lze dojet do Lštění 2 km po úzké asfaltové silničce bez výškových rozdílů. Z cesty se otevírají pohledy na jih na Boubínskou hornatinu, jíž dominuje hřeben Boubín – Solovec – Bobík.

Dominantou obce je farní kostel zasvěcený svatému Vojtěchovi. Zmínky se o něm objevily již ve 14. století, ale na místě původního gotického kostela byl vybudován v letech 1739 - 1741 nový barokní kostel. Autorem návrhu byl architekt Antonín Erhart Martinelli. Tam, kde stála loď starého kostela, byl vystavěn nový presbytář, nově byla přistavěna loď a v průčelí věž, čímž vznikl jednolodní chrám.

Místo je spojeno se silným svatovojtěšským kultem. Dodnes je vedle oficiálního názvu Lštění známé jako Svatý Vojtěch a stalo se také poutním místem.

Více snímků najdete ve fotogalerii ZDE

Text a foto: František Janout, SumavaNet.CZ