Obsah stránky
Historicky úspěšné spolky
HAŠLEROVCI
V roce 1980 nacvičil program v národních krojích. Protože amatérský soubor neměl oficiální schválení tehdejších orgánů, byl nucen svoji činnost ukončit v roce 1985.
OCHOTNICKÉ DIVADLO
Divadlo má v Hrádku dlouhou tradici. Začínalo se už v 80. letech minulého století, kdy se hrávalo převážně v sallla terreně, která bývala v přízemí zámku a otevřena do zahrady. Divadelní hry se převážně nacvičovaly během zimního období a to jak pohádky pro děti, tak i hry pro dospělé.
Na přelomu století tu sehrály řadu přestavení i školní děti. V roce 1913 hrály děti Pravdovu hru "Slepá babička" při příležitosti zasazení jeho pamětní desky a hrály ještě ve dvacátých letech. Koncem první republiky v Hrádku vznikl Ochotnický a vzdělávací spolek, v němž procovalo 15 dospělých občanů a 20 dorostenců. Spolek vedl František Faust s pomocí Anči Kutilové a Fanči Pražákové. Sehrál řadu činoher (Příklady táhnou, Paní Marjánka, Královna Dagmar, Zahučaly hory, Ferda šéfem, Ferda detektivem, Blázinec v prvním poschodí aj.) a dokonce i operet (např. Za loučenskou oborou, Okolo rybníka, Pod svatou horou).
Hudbu zajišťovali Josef Vejslav a Štěpán Berka. V letech 1949-1960 zde působil ochotnický divadelní soubor pod vedením pana Františka Krýsla, Jiřího Šnajdra a Arnošta Faice. V souboru účinkovali místní občané. Tento ochotnický spolek nastudoval například hry: Jak se Honza králem nestal, Tři zlí kmotři, Perníková chaloupka, Lumpáci a Vojnarka. Zřejmě poslední hra, která se hrála, byla Mordová rokle. S nástupem televize zájem o účinkování v souboru ochabl a postupně činnost zcela zanikla.
Ochotnická divadla v minulosti působila i v dalších místních částech.
Pěvecký sbor činný od roku 1979 do roku 1985.
V roce 1979 k 60. výročí založení Červeného kříže uspořádalo šest členů organizace kulturní program pro nejstarší občany Hrádku. Tato akce se stala impulsem k založení pěveckého souboru, v jehož repertoáru byly písničky Karla Hašlera a kuplety ze staré Prahy v dobových kostýmech.
Soubor se začal nazývat "Hašlerovci" a jeho popularita se rozšířila po Klatovech, Nalžovských Horách, Dolanech, Kolinci, Železné Rudě, Velkých Hydčicích, Velkém Boru, ve Velharticích a dalších místech. "Hašlerovci", kterých bylo asi 20 členů, vystupovali s hudební skupinou (housle, baskytara, harmonika). Soubor vystupoval při příležitosti oslav MDŽ, při setkáních důchodců i v domovech důchodců.V roce 1980 nacvičil program v národních krojích. Protože amatérský soubor neměl oficiální schválení tehdejších orgánů, byl nucen svoji činnost ukončit v roce 1985.
OCHOTNICKÉ DIVADLO
Divadlo má v Hrádku dlouhou tradici. Začínalo se už v 80. letech minulého století, kdy se hrávalo převážně v sallla terreně, která bývala v přízemí zámku a otevřena do zahrady. Divadelní hry se převážně nacvičovaly během zimního období a to jak pohádky pro děti, tak i hry pro dospělé.
Na přelomu století tu sehrály řadu přestavení i školní děti. V roce 1913 hrály děti Pravdovu hru "Slepá babička" při příležitosti zasazení jeho pamětní desky a hrály ještě ve dvacátých letech. Koncem první republiky v Hrádku vznikl Ochotnický a vzdělávací spolek, v němž procovalo 15 dospělých občanů a 20 dorostenců. Spolek vedl František Faust s pomocí Anči Kutilové a Fanči Pražákové. Sehrál řadu činoher (Příklady táhnou, Paní Marjánka, Královna Dagmar, Zahučaly hory, Ferda šéfem, Ferda detektivem, Blázinec v prvním poschodí aj.) a dokonce i operet (např. Za loučenskou oborou, Okolo rybníka, Pod svatou horou).
Hudbu zajišťovali Josef Vejslav a Štěpán Berka. V letech 1949-1960 zde působil ochotnický divadelní soubor pod vedením pana Františka Krýsla, Jiřího Šnajdra a Arnošta Faice. V souboru účinkovali místní občané. Tento ochotnický spolek nastudoval například hry: Jak se Honza králem nestal, Tři zlí kmotři, Perníková chaloupka, Lumpáci a Vojnarka. Zřejmě poslední hra, která se hrála, byla Mordová rokle. S nástupem televize zájem o účinkování v souboru ochabl a postupně činnost zcela zanikla.
Ochotnická divadla v minulosti působila i v dalších místních částech.