Boubínská hornatina
Z hlediska vývoje zemského povrchu, tedy podle geomorfologického členění, je Šumava součástí Šumavské hornatiny a dělí se na 6 podřazených částí. Jednou z nich je také Boubínská hornatina. Rozkládá se na ploše 126 km² v severovýchodním okraji Šumavy a má průměrnou nadmořskou výšku 993 m, což je nejvíce ze šesti uvedených částí Šumavy. Její plochu zhruba ohraničují osady Vimperk ze severu, Horní Vltavice a Lenora ze západu, Volary z jihu, Mlynářovice a Včelná z východu. Dominantou je oblý masív Boubínu, který tvoří spolu s typickou linií Bobíku (1264 m) a Malého Bobíku (1037 m) charakteristickou siluetu Šumavy viditelnou z mnoha i dosti vzdálených míst na jihu Čech.
Výjimečná dosažitelnost
Přiblížit se na Šumavě do výchozích míst pěších nebo cyklistických túr mnohdy vyžaduje použít vlastní dopravní prostředek a pak naplánovat trasu zpět na totéž místo. V dobách, kdy silnice do turistických oblastí nebrázdily kolony motorizovaných turistů, patřilo Boubínsko ze severní strany od Vimperku i z jižní strany od Volar k málu šumavských lokalit snadno přístupných veřejnou dopravou. A platí to i dnes díky železniční trati Strakonice – Volary, která byla vybudována v posledním desetiletí 19. století. Jednotlivé úseky byly zprovozněny postupně, poslední z nich, z Vimperku do Lenory, v roce 1900. Samotná jízda vlakem, který od prosince 2017 provozuje GW Train Regio, povyšuje cestování napříč boubínským masivem na úroveň horského vláčku. Skýtá i lidem s menší mobilitou nevšední pohledy, při nichž se střídají výhledy do krajiny s hustými lesy. Atraktivitou je unikátní stoupání do Kubovy Hutě, nejvýše položené železniční stanice v ČR (995 m).
Největší
lákadlo - rozhledna
Od roku 2005, kdy byla na vrcholu Boubína otevřena rozhledna, z níž se otvírá daleký kruhový rozhled, patří toto místo k nejnavštěvovanějším na Šumavě. Jednak k poměrně snadné dostupnosti z Kubovy Hutě (4,5 km), jednak i proto, že při prodloužení o 3 km mohou turisté přejít vrchol na druhou stranu k populárnímu Boubínskému pralesu, zakončit túru v Zátoni a vlakem se dopravit zpět na Kubovu Huť.
Méně frekventovanými stezkami
Hustá síť turistických cest, které křižují oblast Boubína, umožňuje zvolit spoustu dalších a turisty méně rušných variant. S využitím železničních zastávek mezi Vimperkem a Volary (vlak jezdí každé 2 hodiny) si určitě každý vybere nějakou trasu, kterou ještě neabsolvoval a obohatí se o jedinečné zážitky, které tato malebná šumavská krajina nabízí.
Tip: Přes Boubín z Vimperka do Zátoně
Z Vimperku (1) po červené turistické značce přes Pravětín a Veselku (2), kde se nad rozlehlými loukami se tyčí vrchol Boubína, k hájovně Veselka (3), odbočit vlevo na lesní silničku, která po 2 km přivede na malebnou horskou louku nad samotami Na Pile, které patří k obci Včelná (4).
Na rozcestí pokračovat vpravo vzhůru kaštanovou alejí a pak lesem 1,5 km k historickému žulovému obelisku na křižovatce se silničkou od Včelné (5), po níž vede žlutá TZ, která po 1,5 km ze silničky odbočí vpravo (6) a strmě stoupá na Boubín (7).
Z vrcholu potom sestoupit po modré (současně s červenou) na rozcestí Na Křížkách (8), odtud po zelené k bývalému Loveckému zámečku (9).
Dnes je částečně na původních základech postavena nová lovecká chata, vyhlídková terasa a v blízkosti i kaple Sv. Huberta (projekt byl zpracován podle dobových fotografií).
Pokračovat po zelené kolem pralesa (10) k Boubínskému jezírku (11) a na Idinu Pilu (12).
Bývalá schwarzenberská hájovna je po rozsáhlých rekonstrukcích moderním informačním střediskem Správy NP Šumava se zaměřením na oblast Boubína.
Po 1,5 km dojdete na železniční stanici Zátoň (13) a vlakem se vrátíte do Vimperku.
Délka pěší trasy je 20 km, lze si ji zkrátit na 17,5 km a přitom si ušetřit převýšení cca 250 m vynecháním vrcholu Boubína – neodbočovat po žluté značce ze silničky (6), ale pokračovat dál cca 1 km přímo na rozcestí Na Křížkách (8).
Trasu lze samozřejmě absolvovat i v opačném směru.
