|
|
|
|
|
|
|
Chalupská slať
Chalupská slať představuje přechodný typ mezi údolními vrchovišti vltavského údolí od Lenory po lipenskou nádrž a horskými vrchovišti na náhorní plošině Šumavských plání, od nichž se poněkud odlišuje i složením vegetace a fauny. Je to způsobeno nejen periferní polohou na okraji Šumavských plání a menší nadmořskou výškou, ale i údolní polohou, hydrologickými poměry, menšími ročními srážkami a vyššími průměrnými ročními teplotami.
Rašelinné ložisko zde zahrnuje dvě rozsáhlá samostatná údolní vrchoviště, spojená pouze velmi mělkou vrstvou rašeliny v jeden rašeliništní komplex. Celé ložisko leží v mělkém širokém údolí, má protáhlý tvar od severu k jihu.
Větší jižní rašeliniště je Chalupská slať, menší severní je Novosvětská slať. Ložisko je syceno silnými bočními svahovými prameny z komplexu Zvěřína a Janské hory na západě. Na jihu je ohraničováno meandrujícím Vydřím potokem, na jihu Teplou vltavou. Celé ložisko leří v nadmořské výšce 897-920 m. Průměrná mocnost rašeliny je 1,9 m, největší mocnost je u jezírka (v ČR největší rozlohou - 1,3 ha, největší hloubka 1,5 m ) v neporušené části Chalupské slatě - 7 m. Celé rašeliniště má plochu 137 ha a obsahuje asi 2,340.000 kubíků rašeliny.
Na obou slatích probíhala těžba rašeliny. Těžba probíhala ručně podobně jako na Jezerní slati a byla narušena plocha cca 50 ha. Odhaduje se, že bylo vytěženo asi 400.000 kubíků rašeliny. Známky těžby jsou cestou k jezírku dosti zřetelné, vegetace těžbou narušených ploch celkem dobře regeneruje a zarůstá řídkým náletem břízy pýřivé, vtroušeným smrkem, borovicí lesní a místy dokonce klečí.
V zarůstajícím jezírku si všimneme ponořených submersních rašeliníků a poloplovoucích rašelinných ostrůvků, které jsou přímo posety přízemními růžicemi červených lepkavých lístků rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) naší "masožravé" rostliny.
Rašelinné ložisko zde zahrnuje dvě rozsáhlá samostatná údolní vrchoviště, spojená pouze velmi mělkou vrstvou rašeliny v jeden rašeliništní komplex. Celé ložisko leží v mělkém širokém údolí, má protáhlý tvar od severu k jihu.
Větší jižní rašeliniště je Chalupská slať, menší severní je Novosvětská slať. Ložisko je syceno silnými bočními svahovými prameny z komplexu Zvěřína a Janské hory na západě. Na jihu je ohraničováno meandrujícím Vydřím potokem, na jihu Teplou vltavou. Celé ložisko leří v nadmořské výšce 897-920 m. Průměrná mocnost rašeliny je 1,9 m, největší mocnost je u jezírka (v ČR největší rozlohou - 1,3 ha, největší hloubka 1,5 m ) v neporušené části Chalupské slatě - 7 m. Celé rašeliniště má plochu 137 ha a obsahuje asi 2,340.000 kubíků rašeliny.
Na obou slatích probíhala těžba rašeliny. Těžba probíhala ručně podobně jako na Jezerní slati a byla narušena plocha cca 50 ha. Odhaduje se, že bylo vytěženo asi 400.000 kubíků rašeliny. Známky těžby jsou cestou k jezírku dosti zřetelné, vegetace těžbou narušených ploch celkem dobře regeneruje a zarůstá řídkým náletem břízy pýřivé, vtroušeným smrkem, borovicí lesní a místy dokonce klečí.
V zarůstajícím jezírku si všimneme ponořených submersních rašeliníků a poloplovoucích rašelinných ostrůvků, které jsou přímo posety přízemními růžicemi červených lepkavých lístků rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) naší "masožravé" rostliny.
