Na návsi obce Želnava je ukázka výjimečné technické památky v podobě velkého vodního válce vytesaného z jediného dohladka opracovaného kusu žuly. Německý nápis na něm praví: „Kdož stále jen chuť má pít, ať přijde, já mohu ho každý den napojit.“ Sloužil jako vodní rozvaděč, pochází z roku 1818 a důmyslně zabezpečoval rozvod vody do jednotlivých stavení ve vsi. Ze studen pod Želnavskými vrchy se voda přiváděla dřevěným potrubím a ústila z podzemí do středu válce. I napojený vodovod byl původně dřevěný a vyráběný povětšinou z borových kmenů vrtáním za syrova a napojený kovovými zděřemi. Od roku 1963 je objekt památkově chráněn, do té doby byl v provozu a sloužil svému účelu.