Komentář k závěru soutěží: I v okrese máme svá mistrovství, máme i své mistry
I v okrese máme svá mistrovství, máme i své mistry
Fotbalový ročník 2004-05 mimo barážových utkání v krajských soutěží je již historií.
V posledním kole převzala nejlepší družstva která se umístila na prvních třech místech v jednotlivých soutěžích medaile OFS Klatovy jako ocenění za jejich místění v tomto ročníku. Sada medailí v tradiční hodnotách zlaté, stříbrné a bronzové v počtu 20 ks pro každý tým předali zástupci svazu přímo na hřišti před, nebo po skončení zápasů. Pokud bylo již rozhodnuto i na čele tabulce střelců, pak se dostalo i na ně. Ty kolektivy které nebyly oceněny vzhledem k tomu, že se o pořadí ještě v závěrečném kole rozhodovalo na více hřištích i ostatní nejlepší střelci v jednotlivých soutěží převezmou medaile na losovacím aktivu OFS Klatovy 4.července.
Ukázalo se , že tento dosud netradiční způsob odměny nejlepších a předávání ocenění přímo na hřištích se setkal s příznivou odměnou. Byl důstojnou tečkou za neročním úsilím kolektivů v dlouhodobých soutěží o co nejlepší umístění. Dostalo se i na ty kteří na úspěšnými výsledky měli lví podíl, na trenéry a členy realizačních týmů.
Byl jsem spolu s ostatními kolegy z OFS přímým účastníkem předávání několika ocenění. Vím jaká atmosféra při vyhodnocování panovala. Bylo to rázem jiné prostředí než to ve kterém se celý rok oba soupeři i diváci rozcházeli. Radost z vítězství i ze zklamání rázem vystřídala příjemná atmosféra, úsměvy, u některých v koutku duše určité dojetí(hlavně rodiče a blízcí příbuzní) i určitá hrdost na to, co každý dokázal. Nechyběly ani tradiční rituály známé z vrcholných podniků na úrovni mistrovství světa. Ve Strážově se domácí dorostenci kteří si za vítězství v okresním přeboru vybojovali postup do krajské soutěže dokonce do posledního utkání obarvili na zrzavo, Nechybělo ani šampaňské a další tradiční i netradiční způsoby oslav.
I v okrese máme své mistrovství. Je to naše malé mistrovství světa. Světa ve kterém žijeme a v území na kterém naše vítězství a úspěchy dokážou ocenit ti, kteří ví v jakém mistrovství jsme vynikli. I účastníci nejnižších soutěží mají své mistry. Ti kteří na ocenění pro nejlepší tentokráte nedosáhli jistě v koutku duše touží po tom, aby se o to pokusili v dalším ročníku který zahájí již 6. srpna.
V závěru uvedu názor jednoho z nejpovolanějších, nejzkušenějších a nejuznávanějších funkcionářů. Tím nemůže být nikdo jiný než osobnost nanejvýše uznávaná a respektovaná , mezinárodní rozhodčí Jan Veverka ze Sušice. Tento rozhodčí měl ve svých dvaasedmdesáti letech sobotu na pilno, když zaskakoval v řízení za nedostavení delegovaného sudího KP dvojutkání žáků Sušice-Domažlice a po té řídil duel K.Hory-Žihobce kde se oba kolektivy po utkání převzaly od Vratislava Krulicha zlaté a stříbrné medaile : „Jsem velice překvapen a zároveň dojat. Jsem osobně pyšný na to k čemu se OFS odhodlal. Měl jsem možnost vychutnat si atmosféru po utkání , předávání medailí, zájem i ocenění diváků kteří dokázali zatleskat i soupeři, podávání rukou, úsměvy zkrátka bylo to moc fajn Moc hezké loučení se sezónou a za to patří Okresnímu fotbalovému svazu poděkování. Je vidět že se myslí na ocenění těch, kteří si to zasluhují´a to je dobře“.
