Nedozrál čas s přemnoženým počtem B týmů něco dělat ?
Objektivní nutností pro týmy hrající vyšší soutěže hlavně dospělých je mít v soutěži zapojen záložní „B „ tým. Pro jednotlivé soutěže jsou právě tyto „B“ týmy určitým zlem které často dokáží zkreslovat a ovlivňovat výsledky v závěru soutěží. Zatím co v průběhu hlavně první poloviny soutěží jsou záložní týmy na okraji zájmu klubů , v závěrečné fázi kdy soutěže končí se náhle stávají jejich prioritou.Té také ustupují výsledky A družstev . Pokud nemají postupové či sestupové ambice „áčka“ závěr vypouští a hráči kteří zde vynikají se stávají součástí sestavy zachraňujících či o postup bojujících záložních družstev. Jedno se jasné, nic kluby neporušují, neboť ze soupisky prvních oddílových družstev mohou nastoupit v každém utkání dva hráči. A jelikož je všeobecně známé „chytračení“ funkcionářů při sestavování soupisek na které uvedou i některé hráče kteří nenastupují ani za B družstvo pak se stane, že v praxi nastoupí na B tým až polovina hráčů těch kteří pravidelně nastupují ve vyšších soutěžích ! Taková herní převaha je pak na hřišti znát . Proto jako mávnutí kouzelným proutkem béčko již odsouzené k sestupu stoupá výsledky jako dým. A jaká sláva, béčko je zachráněno! Pro koho ? No přece často pro ty, kteří si léčí svoje ne vždy kvalitní a vydařené výkony v prvních týmech v souboji s těmi slabšími , většími“amatéry“ než jsou oni. Ne že byli kvalitnější, ale třeba již proto, že ten „slabší“ nemá takovou příležitost třeba třikrát v týdnu jít trénovat, popřípadě měřit síly s kvalitnějšími soupeři.
Nejlepší řešení tohoto stavu zatím neexistuje, ale přesto se jedno nabízí. Přiznávám, že je to více utopie než realita, neboť ti kterých se to týká určitě souhlasit nebudou, Jedním z těch opatřeních které by bylo možno realizovat již od zahájení nového soutěžního ročníku je systém již dříve aplikovaný a to po odehrání pěti utkání za A tým okamžité dopsání tohoto hráče na soupisku prvního týmu . Aby nedošlo k různým spekulacím, považoval by se za start v utkání nastoupení hráče , byť na jednu minutu za A tým ! Pokud by ani toto nepomohlo, pak se tu nabízí různá další řešení.
Hodně by do této problematiky měli ale říci sami kluby prostřednictvím svých zástupců na nebližší valné hromadě . Případným přijatým usnesením by daly kluby podnět pro příslušný orgán k tomu, aby hledal řešení . Jsou to spojené nádoby, impuls mandátu od klubů by nejvyššího orgánu v okrese, popřípadě v kraji být příkazem k tomu, aby se tato problematiky B týmů řešila.
Další z možností řešení je pro „B“ týmy mužů organizovat v rámci okresu , popřípadě kraje jednu soutěž. Zde by se zaručil start hráčů ze širších kádrů ale rovněž těch ,kteří výkonností zkrátka na áčko nemají! Troufám si říci, že by to byla mohla být soutěž velice kvalitní a prestižní. Chybělo by v ní pouze jediné – možnost postoupit(ale ani tato možnost není vyloučena). Odpadlo by tu zásadní věc, hrozba sestupů která vede právě s manipulováním ve složení kádrů v závěru soutěží. Určitě by se všem ostatním účastníkům ulevilo . Soutěže by byly objektivnější , vyrovnanější a to jim nyní určitě chybí! Fotbaloví příznivci vědí o čem je řeč a těm méně zasvěceným doporučuji se podívat na tabulky okresních i krajských soutěží, více informací již nepotřebují. Vždyť to co jsme měli možnost sledovat v předcházejících ročnících se jen s minimálními odchylkami v okresním měřítku je na programu dne i v samotném závěru tohoto ročníku. A o tom, jak je ovlivněna baráž v krajských soutěžích při stratu B Týmů nelze ani na chvíli zapochybovat…